Roubené domy v oblasti Jizerské tabule na Mělnicku a Mladoboleslavsku
Mělnicko a Mladoboleslavsko je výraznou oblastí lidové architektury severní části středních Čech. Z hlediska geomorfologického členění leží na hranici Středočeské a Severočeské tabule.
Mělnicko a Mladoboleslavsko
Značnou část území tvoří nížinné a téměř odlesněné polohy určované v západní části tokem řeky Labe a ve východní části výše položeným celkem Jizerské tabule.
Vhodné klimatické podmínky ve vazbě na konfiguraci terénu i vydatný vodní tok předurčily území kolem středního toku Labe k velmi starému osídlení. Mezi staré sídelní území ostatně náleží celá oblast Polabské nížiny, dosahující až na Kolínsko.
Oproti těmto územím zůstala severní část zalesněná, se členitějším terénem náročně modelovaném pískovcovými skalními masívy. Díky svým krajinným a přírodních hodnotám jsou výše a severněji položené oblasti součástí CHKO Kokořínsko, dosahují právě až k Polabské nížině rozprostírající se v okolí soutoku Labe s Vltavou u Mělníka.
Uvedenému rozdělení zásadním způsobem ovlivňujícího dostupný stavební materiál i charakter zástavby zhruba odpovídají i určující regiony lidové architektury v oblasti Mělnicka a Mladoboleslavska – Kokořínsko a Jizerská tabule.
foto: Obce na Mělnicku
Roubené patrové domy v podobě typické pro Chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe
Roubené domy
Základní formu staršího lidového domu z oblasti Jizerské tabule zastupují patrové domy náležející uspořádáním k domovému typu severních Čech. Domy se vyznačují shodnými znaky jako domy na Kokořínsku.
Pro starší domy v prostoru vymezovaném řekami Labe a Jizera je typická roubená konstrukce. Ojediněle nalezneme konstrukci hrázděnou, užitou v zadní části patra.
U řady staveb je roubení, zejména v případě štítového průčelí, často skryto pod povrchovou úpravu nejrůznějšího stáří.
Úprava povrchu
Nejčastěji se jedná o hliněnou omazávku či již vápennou omítku opatřenou dekorací pozdně barokního nebo klasicistního tvarosloví. Doloženy jsou i případy, kdy je hliněná omazávka doplněna o keramické střepy.
Domovní štíty
Omítnuté mohou být rovněž štíty domů, avšak povětšinou si podržely dřevěné provedení. Starší řešení se přitom vyznačuje poměrně náročně skládaným bedněním, tzv. lomenicí. U mladšího provedení štítu převažuje jednoduché svislé kladení prken nebo obklad vláknocementovými šablonami.
Zdivo
Štítové průčelí může být někdy, zejména v přízemí, obezděno nebo již zcela přezděno. Kromě výše uvedeného přezdění nachází ovšem zděná konstrukce uplatnění podstatně dříve. Zpravidla se přitom jedná o spodní část stavby vystavené zemní vlhkosti a zadní hospodářskou část v přízemí domu, vystavenou navíc i vlhkosti vlivem provozu (chlévy).
Pavlač v patře
Shodně jako v případě starších patrových domů z oblasti Kokořínska i Českolipska je průčelí orientované do prostoru hospodářského dvora opatřeno pavlačí, probíhající zpravidla ještě po celé délce.
Nedílnou součástí pavlače je plné bedněné zábradlí držené vyřezávanými sloupky. Pavlač slouží jako komunikační spojení prostorů po celé délce patra, později bývá zkracována a v některých případech i částečně zapuštěna.
Střešní krytina
S ohledem na funkci je pavlač kryta přesahem nesymetricky nasazené střechy opatřené již nespalnými typy střešní krytiny. Mezi těmito jmenujme zejména hojně používané vláknocementové šablony, vyznačující se obdobně jako starší krytina nízkou hmotností bez nutnosti zesílení konstrukce krovu.
Autor textu a fotky ke kapitole Patrové domy v oblasti Jizerské tabule © Martin Čerňanský
