Národní kulturní památky v ČR – Praha, Brno a Ostrava
Národní kulturní památky (NKP) reprezentují nejhodnotnější a nejvýznamnější část kulturní dědictví, ať již z prostředí krajiny, historických sídel nebo písemnictví. Národními kulturními památkami rozumíme památky prohlašované podle Zákona o statní památkové péči a evidované v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP), který vede NPÚ.
Aktuálně je v České republice jako národní kulturní památka chráněno na 355 nemovitých památek a 33 movitých památek (aktualizovaný údaj z 5/2025). Tento počet přitom zahrnuje nejen jednotlivé objekty, ale rovněž celé areály nebo soubory (např. areál kláštera, korunovační klenoty, atd.).
foto: Praha
Areál Pražského hradu na Hradčanech s katedrálou sv. Víta. Vlevo kostel sv. Miluláše na Malé Straně.
Praha 1 – Hradčany, Foto: MaČe • fotogalerie
Charakteristika NKP
Za národní kulturní památky jsou nařízením vlády České republiky podle zákona o státní památkové péči prohlašovány kulturní památky představující nejvýznamnější součást národního kulturního bohatství České republiky (národní kulturní poklad).
Z názvu i uvedené definice přitom vyplývá, že není možné za národní kulturní památku prohlásit věci nebo jejich soubory, které nebyly prohlášeny kulturními památkami. Převážná část národních kulturních památek na území České republiky se nachází ve vlastnictví církve nebo státu.
Nemovité a movité národní kult. památky
Obecně můžeme za národní kulturní památky považovat nemovité a movité věci nebo jejich soubory, které jsou nevýznamnějšími doklady historického vývoje našeho národa a nositeli nejdůležitějších historických, uměleckých, vědeckých a technických hodnot, nebo které mají přímý vztah k nejvýznamnějším osobnostem a historickým událostem našeho národa.
Zastoupeny jsou přitom památky pocházející z časově různých období, od pravěku přes středověk a novověk až po moderní dějiny.
Nemovité národní kulturní památky ČR
Mezi národní kulturní památky jsou zařazeny nejvýznamnější stavby z historických jader krajských i okresních měst České republiky. Přirozeně jsou přitom zastoupeny dominanty největších sídelních center ČR – Prahy, Brna i Ostravy. Současně je zde i řada staveb, které se mohou nalézat v prostředí malého města či dokonce venkovských obcí.
Z hlediska typologického náleží mezi národní kulturní památky hrady a zámky, kláštery a kostely, hradiště a archeologické naležiště, technické památky i památky lidové architektury.
Movité národní kulturní památky v ČR
Mezi movité národní kulturní památky řadíme nejvýznamnější malířská, sochařská a literární díla, tvořící často soubory interiérového vybavení na hradech, zámcích nebo stavbách církevního charakteru.
Nejvýraznějším reprezentantem movitých národních kulturních památek jsou České korunovační klenoty, ale i Velislavova bible, Kodex vyšehradský a Pasionál abatyše Kunhuty. Zastoupeny jsou též nejvýznamnější soubory pravěkých archeologických nálezů, oltářních obrazů, chrámových zvonů a cimbálů nebo automobily Tatra, dokládající rozvoj vědy a techniky.
Stavební památky a mobiliář
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Praha
Hlavní město Prahu reprezentuje především Pražský hrad na Hradčanech, stejně jako řada dalších významných staveb z Malé Strany, Josefova, Nového města a ostatních částí velké Prahy.
Brno
Brno zastupuje hrad a pevnost Špilberk včetně opevnění i další významné stavby.
Ostrava
Ostravě dominují průmyslové Vítkovice s vysokými pecemi a koksovnou.
Hradiště, hrady, kláštery, zámky, kostely
Vedle národních kulturních památek reprezentujících Prahu, Brno a Ostravu zastoupena řada dalších lokalit. Mezi těmito vyniká ojedinělý soubor českých, moravských i slezských hradů a zámků včetně mobiliáře. Dále rovněž hradiště, kláštery a kostely, technické stavby i stavby lidové architektury.
foto: Hrady a zámky
Vodní hrad Švihov v podobě po pozdně gotické přestavbě. Dva paláce, kaple a hradní věž jsou obklopeny částečně pobořeným opevněním s baštami. K zamýšlenému zboření celého hradu naštestí nedošlo.
Švihov, okres Klatovy, Foto: MaČe • fotogalerie
Hrady a zámky v ČR
Mezi nejvýznamnější národní kulturní památky České republiky nepochybně náleží turisticky atraktivní hrady a zámky, představující sídla panovníků nebo šlechticů. Zámecké budovy přitom často nebyly stavěny jako novostavby, ale vznikly rozsáhlou přestabou gotického hradu nebo menší tvrze.
Za všechny naše hrady a zámky jmenujme alespoň některé: hrad Bezděz, Křivoklát, Kokořín, Švihov, Zvíkov, zříceniny hradů Žebrák a Točník, zřícenina hradu Přimda, Rabí, Trosky, hrad a zámek Český Krumlov, zámek Červená Lhota, Duchcov, Jindřichův Hradec, Kačina, Konopiště, Krásný Dvůr, Libochovice, Ploskovice, Veltrusy, Žleby a řada dalších.
Kláštery a kostely v ČR
Neméně významnými památkami jsou rovněž areály klášterů a kostelů. V Praze klášterní areály prohlášené za národní kulturní památky zastupuje Premonstrátský klášter na Strahově, Anežský klášter na Starém městě, Břevnovský kášter benediktinů a klášter na Slovanech a ve Zbraslavi.
Mimo Prahu je proslulý zejména Sázavský klášter, klášter ve Vyšším Brodě, Plasech, Kladrubech, Kadani, Oseku, Broumově, Olomouci i kláštery v dalších městech.
Hradiště a archeologická naleziště v ČR
foto: Hradiště
Hradiště na Levém Hradci je považováno za první ohnisko křesťanství a mocenské centrum v době formování přemyslovského státu. Na místě dnešního kostela sv. Klimenta stával první kostel (rotunda) v Čechách.
Levý Hradec, okres Praha – západ, Foto: MaČe • fotogalerie
Proslulá jsou rovněž mnohá hradiště a archeologická naleziště, která jsou do seznamu národních kulturních památek oprávněně zařazeny (hradiště a keltské oppidum Závist, slovanské hradiště Budeč, slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci, přemyslovské hradiště v Levém Hradci, velkomoravská sídelní aglomerace Mikulčice a další).
Technické památky ČR
Z nejvýznamnějších technických staveb v seznamu nalezneme nejen proslaveného zástupce Prahy – Karlův most, ale i například řetězový most ve Stádlci nebo koněspřežní železnici České Budějovice – Linec.
Památky lidové architektury v ČR
Je přitom zřejmé, že při tomto typologickém obsazení je reálné prohlašování venkovských staveb a staveb lidové architektury za národní kulturní památky České republiky do jisté míry omezeno. Vyplývá to rovněž ze samotné charakteristiky lidových staveb, které by v případě požadované naprosté architektonické výjimečnosti vztažené na jednotlivou stavbu přestala být stavbou lidové architektury.
Prohlašování se proto soustředí především na lidové stavby vyznačující se velkým stářím nebo vysokým stupněm zachování, případně spjaté s nejvýznamnějšími historickými osobnostmi neboudálostmi. I mezi stavbami lidové architektury však dosud zůstává řada objektů, které si prohlášení za národní kulturní památky ČR nepochybně a oprávněně zasluhují (např. Hamousův statek ve Zbečně).
Seznam národních kulturních památek majících vztah k venkovským sídlům a lidové architektuře je uveden na samostatné stránce Narodní kulturní památky v ČR.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Národní kulturní památky v ČR © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
Národní kulturní památka (Česko) In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_kulturní_památka (Česko)