Obklad stěn domu z důvodů estetických, tepelně-izolačních, protipožárních, provozních apod.

Obklad stěn je stavební úprava zlepšující vlastnosti svislých nosných konstrukcí stavby, především domu. Důvody provedení obkladu mohou být různé, zpravidla jsou však stavebně-technické a/nebo estetické.

Stavební obklad je obvodovým pláštěm stavby, přičemž převažuje použití z vnější strany namáhané povětrnostními vlivy. Méně často ze strany interiéru, hlavně v případě domu. Na obklady se používá kusový stavební materiál, vyskládaný zpravidla po celé výšce průčelní nebo boční stěny, případně ze všech strany. Někdy může být obklad proveden je v dolní, provozně více namáhané části stěn.

V případě obkladu vodorovných konstrukcí se zpravidla jedná o nášlapnou vrstvu podlahy, tedy prkennou podlahu nebo dlažbu (MaČe).

Obkládání domových stěn

V horských oblastech, především českého pohraničí, se stěny domů (zejména na návětrné straně) pobíjely šindelem, prkny, břidlicí apod.

Jinde, jako např. na Náchodsku nebo na Valašsku, se obkládají palivovým dřevem, roštím, chvojím i suchým listím. Dřevo se rovná téměř až po střechu, jen okna zůstanou volná.

Na Hlinecku se kolem domu budovalo bednění, aby se mezi ně a stěnu domu napěchovala sláma a pazdeří. Tento způsob už souvisí se zřizováním ochranných uzavřených podsíní (Krkonoše, Orlické hory, Beskydy aj.) (lit. 016: J. Vařeka, str. 135).

Prkenný kryt, též obednění

Plášť z prken, chránící dřevěnou, hrázděnou nebo zděnou stěnu, většinou na návětrné straně (hlavně Krušné hory a severní Čechy). Prkenný kryt, jehož nejstarší doklady jsou známy z konce 18. století, se natíral klihovými barvami i jinak. Na severu Čech se roubené stavby bednily i zevnitř a toto bednění se využívalo k bohaté malířské výzdobě patrně po způsobu malovaných světnic ve slezském Podkrkonoší. Dochované objekty v obcích Chrastava a Oldřichov v Hájích na Liberecku.

Vedle prken se stěny zdobně překrývaly také šindelem (Šumava, Krušného hory), břidlicí a později eternitem (lit. 016: J. Vařeka, str. 177).

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin, Lidová architektura a památky ČR, URN:NBN:cz-nk2008545