Koliba je obydlí pastýřů v Karpatech, též uloženy mléčné výrobky a sušení sýra

Salašnická stavba z karpatské oblasti našeho území, která slouží jako sezónní obydlí pastýřů a jako prostor, v němž se zpracovávají mléčné produkty a ukládají se předměty denní potřeby. Nejstarší doklady z našeho území pocházejí ze 17. století.

Koliba bývá různě stavebně řešena. Nejčastější a starší byly koliby roubené. Mladšího původu jsou koliby prkenné, které se stavěly hlavně při košárování údolních luk a pastvin, byly skládací a daly se přenášet. Koliby byly budovány stabilní nebo se dopravovaly (na kolech, sanicích nebo nosítkách) z místa na místo. Analogie pastýřských kolib z karpatské oblasti dnešní České republiky nacházíme i v jiných částech Karpat a na Balkáně. Názvu koliba se někdy používá i pro označení jiných sezónních přístřešků (např. pro dřevorubce apod.).

Interiér koliby

Koliby jsou jednoprostorové nebo dvouprostorové stavební objekty. Vstupní část se označuje „koliba“, zadní část „komárnik“ nebo „komora“. Ve vstupní části je otevřené ohniště („vatra“), kde se připravuje strava a zpracovávají mléčné produkty. Jsou tu i lavice na spaní. Do zadní části se ukládají hotové mléčné výrobky a nádoby potřebné k jejich výrobě. Je tu zpravidla i police na sušení sýra (lit. 016: V. Frolec, str. 93/kráceno).

Šlopa

Velký plochý kámen omazaný vrstvou hlíny, který izoloval stěnu pastýřské koliby od ohně na otevřeném ohništi (lit. 016: V. Frolec, str. 222).

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.