Celozděné patrové domy v oblasti Kokořínska – konstrukce a výzdoba domů
Vedle zděných staveb náležejících dobou výstavby či alespoň svým výrazem ještě do 1. poloviny 19. století jsou na Kokořínsku přirozeně dochovány i stavby mladší. Mezi těmito můžeme jmenovat patrové domy ze 2. poloviny 19. století i často již přízemní domky stavěné do poloviny století dvacátého.
Celozděné patrové domy ze 2. poloviny 19. století
foto: Celozděný patrový dům
V celém půdorysném a výškovém rozsahu zděný patrový dům datovaný rokem 1876. Oproti starším stavbám chybní pavlač a střecha je již nasazena symetricky.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Stejně objemné jako patrové domy klasicistních forem či ještě v řadě případů půdorysně větší bývají zděné domy stavěné na Kokořínsku po celou 2. polovinu 19. století.
Zvětšení rozměrů domu se často projevilo zvýšením počtu okenních otvorů na vstupním i štítovém průčelí. Dříve početnější dvě okenní osy běžné v průčelí dřevěných i starších zděných domů střídají často osy tři, s vnějšími okenními rámy stále v líci stěny.
Symetrická střecha, chybějící pavlač a podstávka
V souvislosti s postupnou změnou konstrukčního řešení, a to často rovněž v interiéru stavby (stropy), dochází rovněž k proměně vnějšího výrazu obytných staveb. Na první pohled se tato změna projevuje zejména v symetrickém nasazení sedlové střechy a chybějící pavlačí, přičemž obojí souvisí s typem a uložení stropní konstrukce. Neuplatňují se samozřejmě ani podpěrné rámové konstrukce – podstávky, které ztratily význam po nahrazení snáze deformovatelného roubení přízemních stěn zdivem.
Profilované římsy, kvádrování a šambrány
Oproti starším zděným domům se domy 2. poloviny 19. století vyznačují prostším architektonickým pojednáním omítaných průčelních ploch včetně štítů trojúhelníkového tvaru.
foto: Celozděný přízemní dům
Zděný patrový dům s plastickou výzdobou spočívající v orámování otvorů a provedení patrové i korunní římsy.
Obec Dolní Vidim, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Plastická výzdoba je přitom omezena především na profilované římsy v úrovni stropních konstrukcí, které oddělují přízemí od patra a na průčelní straně i štítové zdivo.
Kromě říms plnících u krovu i konstrukční funkci se mezi zdobnými prvky objevuje rovněž již dříve užívané zdůraznění nároží kvádrováním (rustika či bosáž) nebo orámování okenních otvorů šambránami (např.obec Jestřebice).
Přízemní domy a domky z 1. poloviny 20. století
V 1. třetině 20. století se na Kokořínsku i jinde staví zděné domy z pálených cihel a možným užitím kamene na soklovou část stěn. Domy nebo domky nacházející se často v domkářské zástavbě bývají menších rozměrů a přízemního uspořádání, které je zvýšeno o půdní nadezdívky (např. obec Nosálov).
Nadezdívky kryté přesahujícími vaznicovými krovy umožňují obytné využití podkroví a to zejména v přední části u štítového zdiva prolomeného okenními otvory sloužícími k osvětlení i přirozenému větrání. Dřevěné okenní rámy jsou osazeny v líci nebo zapuštěny za líc omítané fasády, která bývá opatřena jednoduchou geometrickou výzdobou.
Zděné hospodářské stavby a ohrazení – sýpky, chlévy a stodoly, brány, ohradní a opěrné zdi
Kromě zděných staveb obytné funkce se v oblasti Kokořínska dochovaly rovněž zděné objekty hospodářského využití. Kromě staveb samotných je zdejšího pískovcového kamene užíváno rovněž na ohrazení dvora nebo zahrady náležející k jednotlivým usedlostem.
Zděné hospodářské stavby
foto: Hospodářské stavby z kamene
Zděné chlévy z kamenných kvádrů doplňovaných pálenými cihlami, užitými na záklenky i pozdější opravy a úpravy. Podkroví sloužící k uskladnění sena opatřeno podávacím vikýřem.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Vedle zadní části nebo již celého přízemí a posléze i patra domů je kamenných kvádrů užíváno rovněž na stavby hospodářské funkce. Kromě snadno opracovatelného pískovce nacházejí později uplatnění i pálené cihly, přestože zde zdaleka nejsou převažujícím stavebním materiálem.
Hospodářské stavby tvoří nedílnou provozní součást zemědělských usedlostí i historického stavebního fondu Kokořínska. Mezi těmito jmenujme zejména sýpky, chlévy a stodoly, ať již kamenné nebo později cihelné (např. obec Nosálov).
Ohrazení hospodářského dvora – zeď s branou
foto: Ohradní zdi a brány z kamene
Klenutá brána vjezdu do prostoru hospodářského dvora s datací na místě vrcholového klenáku rokem 1842.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Kamenného provedení bývá rovněž ohrazení hospodářského dvora a to nejčastěji ve formě ohradní zdi s navazujícím vjezdem. Vjezd do dvora vedoucí přímo z veřejného prostranství je zpravidla proveden klenutou branou, vedle které může ještě stát branka (např. obec Nosálov).
Dobu výstavby brány lze často poměrně dobře datovat podle tvaru oblouku. V 1. polovině 19. století jsou na Kokořínsku stavěny brány půlkruhového průjezdného profilu a později nižšího, zpravidla půleliptického. Některé ze starších bran přitom mohou být omítnuty a zdobeny mladším dekorem.
Ohrazení zahrady – sloupky, opěrné zídky a stupně
Časté je rovněž ohrazení pomocí kamenných plotových sloupků s mezilehlými dřevěnými poli a to zejména u zahrad. V případě terénních rozdílů jsou ploty doplněny o podezdívky plnící rovněž funkci opěrných zídek. K překonání výškového rozdílu v zahradách často slouží kamenné stupně osazené přímo do rostlého terénu.
Hospodářské a obytné prostory ve skalách
Výrazným fenoménem oblasti těsně spjatém s přírodním prostředím Kokořínska jsou prostory vyhloubené v pískovcových skalách a sloužící nejrůznější hospodářské funkci nebo bydlení.
Autor textu a fotky ke kapitole
Kokořínsko – celozděné patrové domy © Martin Čerňanský
