Návesní lánové vesnice – typy návesních vesnic a vazba na plužinu
Vesnice založené v období vrcholného středověku jsou zpravidla návesního půdorysu. U těchto je zástavba soustředěna kolem volného prostoru – návsi. Náves se často vyznačuje různě pravidelným tvarem a velikostí.
mapa: Návesní vesnice nepravidelné
Návesní vesnice nepravidelného půdorysu, s volněji rozmístěnými usedlostmi nevytvářejícími návesní fronty.
Obec Vlastiboř, okres Tábor, Mapa SK 1828 © CÚZK • fotogalerie
Lokace vesnic
Z hlediska přírodních podmínek vesnic zakládaných ve středověku převažuje teplá klimatická oblast a spíše rovinný terén, ať již vodorovný nebo mírně svažitý. V důsledku tohoto je převaha návesních vesnic ve vnitrozemí, tj. uvnitř nebo na okraji starého sídelního území.
Typy návesních vesnic
Z hlediska základního rozmístění jednotlivých usedlostí, odrážejícího se často ve velikosti staveb i rozloze zahrad, můžeme rozlišit návesní vesnice:
- nepravidelné
- pravidelné
Z hlediska morfologického mohou návsi nabývat různého geometrického tvaru, uváděného na samostatné stránce Půdorysné typy návsi.
Nepravidelné návesní vesnice
Rozlehlá náves volněji vymezena rozměrnými usedlostmi situovanými ve vzájemných rozestupech. S ohledem na umístění staveb hranice návsi často definována zahradami. Zahrady přitom zaujímají nejen mezilehlý prostor, ale někdy též prostor před štítovými průčelími.
Nepravidelné návsi jsou považovány za vývojově staršího původu, pokud přičinou nepravidelnosti nebyly přírodní podmínky. Později mohlo dojít k zastavění zahrad znamenající částečnou ztrátu izolované polohy usedlostí.
Pravidelné návesní vesnice
Větší či menší náves pevně vymezena usedlostmi situovanými vedle sebe a vyznačujími se obdobnou šířkou stavební parcely. Díky pravidelnému řazení a parcelaci vytvářejí průčelí návesní fronty, často rytmizované střídáním domů, ohradních zdí s branami a sýpek. Hranice návsi definované samotnými stavbami jsou shodné s jednotlivými stavebními čarami.
Pravidelné návsi jsou považovány za mladší, založené jednorázovým kolonizačním počinem podle vyměřovací soustavy. Později opět mohlo dojít k zastavění návesního prostoru a pravidelný tvar může být méně zřetelný.
Zemědělské usedlosti
foto: Návesní vesnice pravidelné
Návesní vesnice pravidelného půdorysu, vymezeného usedlostmi tvořícími návesní fronty v důsledku řazení vedle sebe.
Obec Malíkov nad Nežárkou, okres Jindřichův Hradec, Mapa SK 1828 © CÚZK • fotogalerie
Základní skladebnou a hospodářskou jednotkou vrcholně středověké (i pozdější) návesní vesnice jsou velké zemědělské usedlosti tvořené stavbami soustředěnými kolem samostatného hospodářského dvora.
V přední části usedlosti orientované do návsi je situován štítově orientovaný dům a sýpka, často vzájemně propojeny ohradní zdí s branou. Střední část tvoří chlévy a jiné hospodářské prostory nebo samostatně stojící objekty. V zadní části usedlosti je zahrada se stodolou, která může stát uprostřed zahrady nebo až na jejím konci při záhumenní cestě. V některých případech je stodola v těsném kontaktu s ostatními stavbami a hospodářský dvůr je takto pevně uzavírán.
Plužina a polní lány
Za zahradou nebo za stodolou stojící na jejím konci se dlouze táhnou, někdy ještě odděleny záhumenní cestou, jednotlivé polní lány.
Autor textu a fotodokumentace k Návesní lánové vesnice © Martin Čerňanský