Vrcholný středověk a osídlení v době rané a vrcholné gotiky
Vrcholný středověk je vymezen dobou od 2.třetiny 13. století do 14. století, tedy raně a vrcholně gotickým obdobím.
Vnější kolonizace a dosídlení
Období vrcholného středověku je charakterizováno nárůstem osídlovacího procesu a dosídlením oblastí ve vyšších polohách – tzv. vnější, převážně německá kolonizace. Současně dochází k rozšiřování a zahušťování dosavadního osídlení i komunikační sítě.
Hospodářské a sídelní změny
Přestože ani z tohoto období nemáme dochované žádné stavby budované v běžném venkovském prostředí, znamená tato závěrečná fáze sídelního postupu kvalitativní předěl a strukturální proměnu v hospodaření. V souvislosti s tímto dochází rovněž k zásadní změně v námi sledované formě vesnických sídel.
Poloha a půdorysné uspořádání vesnic
Proměna vesnických sídel se ukázala natolik zásadní, že jejich nová poloha a půdorysné uspořádání přetrvalo ze 13. – 14. století až do současnosti. U původem vrcholně středověkých vesnic tedy časově mladší stavby víceméně opisují historickou polohu starších staveb, na jejichž půdorysné stopě zpravidla vznikají.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Vrcholný středověk © Martin Čerňanský
Literatura a odkazy:
ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.