Mladší zděné stavby – klenby, stropy a krovy zděných staveb
Pro zděné stavby mladšího data je charakteristické použití pálených cihel přinášejích v kombinaci s kovovými táhly snížení síly zdiva i snížení výšky stále častějších kleneb.
Mladší stavby z pálených cihel
Mladší vrstva zděných staveb je provedená z pálených cihel použitými především pro stavbu obvodových a vnitřních stěn.
Cihelné klenby
Důležitou konstrukcí pro datování se opět stávají klenby, tentokráte již cihelné. Se zdokonalováním klenební techniky se totiž tvary kleneb stávají stále odvážnějšími. Mladší klenby tak zaujímají stále menší výšku a jsou již značně zploštělé. Od půlkruhového tvaru směřuje tedy vývoj přes půlelipsovité až ke tvarům nízkého segmentového profilu (část kružnice o velkém poloměru).
Důležitou vlastností charakteristickou pro některé typy kleneb se stává jejich prostorové působení, umožňující postupné hmotové odlehčení stavby (síly jejího zdiva). Připomeňme zejména až za našimi hranicemi proslulou českou placku vyzdívanou z rohů místnosti, která veškeré zatížení přenáší právě do zalomeného a tedy staticky tuhého nároží zaklenutého prostoru.
Trámové stropy
Vedle kleneb jsou na zastropení zděných staveb zcela běžně používány i mladší varianty trámových stropů, jejichž kotvení pomocí ocelí rovněž umožnilo celkové zeštíhlení zděné stěny.
Krovy a střešní krytina
S nástupem cihelného stavitelství dochází rovněž k rozšíření pálené střešní krytiny (tašek), vyžadující s ohledem na větší zatížení některou z mladších variant krovové soustavy. Nejrozšířenějšími jsou hambalkové soustavy podepírané dvěmi podélně orientovanými rámy situovanými ve svislých nebo střešních rovinách – tzv. stojaté nebo ležaté stolice.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Mladší zděné stavby © Martin Čerňanský
Literatura a odkazy k tématu:
ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
