Zemědělské usedlosti a domky v obci Úholičky – stavby a zahrady, rozvoj zástavby obce

Jádro obce tvoří zděné zemědělské usedlosti charakterizované nejvýhodnější polohou z hlediska dostupnosti obhospodařovaných pozemků. Těmto usedlosti zároveň náleží nejobjemnější hospodářské stavby a zahrady největší rozlohy. Kromě usedlostí v obci rovněž vývojově mladší domkářská zástavba, situované v prostoru návsi a zejména při jižním okraji obce.

Velké zemědělské usedlosti stojící přímo při veřejném prostranství nebo dále z důvodu svažitosti terénu a snadné dostupnosti obdělávaných polností (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, fotografie © MaČefotogalerie).

Zemědělské usedlosti

Charakteristika zástavby – vlivem brzkého odlesnění (získání půdy pro obhospodařování, použití dřeva na stavby i otop) došlo již ve starších dobách k rozvoji zděné zástavby. V některých oblastech nedaleko Prahy zcela převládla zděná zástavba již v období středověku, jinde nejpozději před polovinou 19. století, jak ostatně zachycují také mapy stabilního katastru. Jako nehořlavého stavebního materiálu přitom převažuje použití kamene (opuka, pískovec atd.) a později též pálené krytiny.

Domy – starší domy byly situovány štítem do prostoru návsi, u mladších staveb nachází uplatnění též okapová orientace. Jako jinde v severozápadních Čechách zde převažují patrové domy.

Hospodářské stavby – jsou situovány kolem hospodářského dvora, v mladších dobách víceméně pravidelného půdorysu. Dvůr je uzavírán stodolou, někdy situovanou až v zahradě obdobně jako v případě starších dřevěných stodol (riziko požáru). V ovocnářských regionech v zahradách rovněž sušárny ovoce, charakterizované opět vyšším rizikem požáru.

Drobné objekty situované v návesním prostranství nebo pod svahem v jižní části obce Úholičky (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, fotografie © MaČefotogalerie).

Domky a chalupy

Umístění uprostřed návsi – jako důsledek dříve započaté sociální diferenciace obyvatel byly budovány obydlí chalupníků a domkářů, jejichž nevelké stavby zaujímaly často prostor původně volné návsi. Na návsích do 17. století, většinou však až do 18. či 19. století, nestály žádné stavby vyjma staveb obecních. Obecní stavby nevyžadovaly s ohledem na svoji funkci přímou vazbu na obhospodařované pozemky a naopak bylo výhodné jejich umístění v ústředním veřejném prostoru obce. Z obecních staveb lze jmenovat například pastoušku, sýpku apod.

Umístění na okraji vesnice – kromě návsi byly skupiny domkářských stavební situovány zpravidla na okraji historického jádra obci, při komunikaci. Zde byly štítově či okapově orientovány zpravidla zápražím k jihu. Domky či chalupy se vyznačující jednoduchými formami, absencí hospodářských staveb a menšími zahradami.

Rámcový nástin stavebního rozvoje obce Úholičky vycházející z obecného historického vývoje vesnických sídel. Oranžově zachyceno nejstarší jádro s usedlostmi včetně pozdější přestaveb, modře domkářská zástavba na návsi a po jižní straně, žlutě výstavba ve svahu po II. světové válce a růžově současné novostavby (mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz, grafická úprava © MaČefotogalerie).

Stavební rozvoj

Historické jádro obce – velké zemědělské usedlosti soustředěné po obvodě návesního prostoru, na místě dvou vystavěn areál zámku. Pomyslnou osu tvoří protékající vodní tok, při kterém jsou rozlehlé zahrady nebo dnes zámecký park. Jedná se o urbanisticky a architektonicky nejhodnotnější část obce, nejvíce ohroženou přestavbami nebo naopak nevyužíváním staveb a to zejména hospodářských. Důvodem je často nákladnost oprav, neboť se zpravidla jedná o velké stavební objemy. Významné ohrožení ovšem může představovat i nadbytek finančním prostředků, při které dochází k potřebné adaptaci hospodářských staveb na novou funkci bez zachování jejich architektonických forem a historicky věrohodného výrazu.

Jižní část obce a náves – drobné domky bez hospodářských staveb, z důvodu sociálního postavení domkářů i velikosti volného prostoru. K rozvoji domkářské zástavby zde obdobně jako jinde došlo na obecním majetku, tj. ve veřejném prostoru návsi a na místě nejspíše též obecního lesa. Přestože domkářská zástavba představuje vývojově mladší část vesnice, je nedílnou urbanistickou i stavební součástí historického jádra i jeho okraje. S ohledem na menší stavební objemy dochází k častějším přestavbám i výstavbě nových objektů nevhodných forem na úkor starší zástavby, případě jsou malé domky a chalupy upuštěny jako prostorově i jinak nevyhovující současným nároků.

Lokalita Habří a další plochy – zastavěny novodobou zástavbou netradičních forem. K zástavbě došlo na místě lesa v mírně svažitém terénu podle komunikace, dále také při komunikaci ve východní části obce. Později se stavební rozvoj soustředil na vyšší polohy i protilehlý svah.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Úholičky – stavební fond a rozvoj zástavby © Martin Čerňanský