Dřevěné sýpky středních Čech – přízemní a patrové sýpky, roubené a hrázděné

Sýpky stávaly zpravidla naproti stavbě domu a společně s ním vymezovaly šířku hospodářského dvora. K vývojově starším náleží sýpky roubené konstrukce, nacházející později uplatnění i v kombinaci se zděným přízemím.

Roubené sýpky

Starší dřevěné sýpky jsou na území středních Čech dochovány v nevelkém počtu, dokládajícím přesto několik variant z hlediska stavebního uspořádání i konstrukčního řešení. Nejčastěji je na stavbu dřevěných sýpek užívána roubená technika, nacházející uplatnění na sýpkách přízemního i patrového uspořádání.

Přízemní sýpky

foto: Roubená sýpka

Porešín - roubená sýpka na kamenné podezdívce

Roubená konstrukce sýpky na kamenné podezdívce ve svahu. Sedlovou střechu s bedněným štítem kryjí šablony nahrazující starší typ hořlavé krytiny.
Porešín, okres Příbram,
Foto: © MaČe • fotogalerie

Přízemní sýpky roubené konstrukce se dochovaly především na Nymbursku, a to v obvyklém dispozičním uspořádání se dvěmi komorami. V důsledku použitého materiálu jsou provedeny na kamenných podezdívkách.

Kromě Nymburska jsou roubené přízemní sýpky doloženy i v jižní části středních Čech, jmenovitě na Příbramsku nebo Benešovsku.

Roubená klenba

Pro téměř zaniklé sýpky v okolí Vlašimi bylo typické užití roubené klenby, představující archaické konstrukční řešení nejen na území středních Čech.

Patrové sýpky

Patrové sýpky dochované ve středních Čechách reprezentoval zpravidla samostatný objekt menších půdorysných rozměrů. Roubená konstrukce je v naprosté většině známých případů užita pouze patře, zatímco přízemí bývá zděné. Z tohoto důvodu může být přízemní prostor klenutý, zatímco v patře bývá trámový strop (i ve vazbě na zastřešení).

Kromě roubeného patra se můžeme na území středních Čech setkat i se sýpkami mající patro hrázděné. Výskyt hrázděného patra se samozřejmě odehrává v přímé vazbě na hrázděnou architekturu severozápadních Čech, tedy převážně na Rakovnicku a Slánsku.

Schody a pavlač

Patrové sýpky středních Čech často vyznačují samostatně přístupný patrem a tedy zvláštním vstupem z venkovního prostoru. Pro tento účel je průčelí stavby opatřené horním vstupem doplněno vnějšími dřevěnými schody, na které se vstupuje z prostoru hospodářského dvora.

Provádění vnějších schodů jistě souvisí i s přízemním prostorem často odlišné funkce, jehož zaklenutí navíc částečně komplikuje umístění vnitřního schodiště. Běžnou součástí schodů do patra sýpky bývá i pavláčka opatřená plným nebo vyřezávaným zábradlím.

Střešní krytina

Jako střešní krytina byly užívány především došky, které však později byly i v případě dřevěných sýpek nahrazeny nespalnou krytinou.

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy – dřevěné sýpky © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *