Přezdívané a zděné domy na Kokořínsku – konstrukce stěn patrových domů

V oblasti Kokořínska reprezentované nejvýrazněji dřevěnými domy patrového uspořádání se dochovaly rovněž hodnotné domy zděné konstrukce. Kromě zčásti či téměř zcela přezděných starších staveb se již jedná o zděné novostavby, budované ve zdejších obcích od 1. poloviny 19. století.

Použití kamene na podezdívky a zápraží

Nejstarší užití kamenného zdiva obecně souvisí s mechanickými, tepelně-technickými i chemickými vlastnostmi kamene. Již u dřevěné vrstvy zástavby, oblast Kokořínska nevyjímaje, je místního kamene užíváno na podezdívky domů. V důsledku tohoto dochází ke zpomalení procesu vzlínání zemní vlhkosti i poškození spodních trámů roubených stěn hnilobou. Dále je kamene užíváno rovněž na vydláždění zápraží podél vstupní strany domu.

Přezdívání a vyzdívání vstupní a hospodářské části domu

foto: Roubený dům se zděnou částí

Roubený patrový dům se zděnými chlévy v přízemí

Dům roubené konstrukce v přízemí a patře s výjimkou chlévů provedených ve zdivu. Hospodářské využití zadního dílu dokládají rovněž malé okenní otvory.
Obec Střezivojice, okres Mělník, Foto © MaČefotogalerie

Staršího původu je rovněž vyzdívání středního a zadního dílu přízemí domu, ať již nahrazením roubení nebo v rámci nové stavby kombinující dřevo a kámen. Ve středním dílu k tomuto docházelo z důvodu umístění topeniště, které se nalézalo při zadní části síně a představovalo vždy zvýšené riziko požáru.

V zadní části domu bylo důvodem brzkého užití zdiva hospodářské využití prostorů sloužících jako chlévy. Kromě nevytápění prostorů se na zvýšené vlhkosti podílela i samotná zvířata (např. produkce vodní páry dýcháním atd.).

Přezdívání a vyzdívání světnice a průčelní stěny domu

Kromě tohoto mohlo být přízemí přezděno či vyzděno po celém půdorysu. tj. včetně světnice. Je přitom možné nalézt řešení, kdy byla u roubeného domu přezděna průčelní stěna včetně štítu (např. Dobřeň) nebo kombinující zdivo v patře domu se stále ještě bedněným štítem.

Zděné patrové domy z 1. poloviny 19. století

Z mladší a již zpravidla celozděné vrstvy zástavby Kokořínska, budované od 1. poloviny 19. století, vynikají především velké patrové domy klasicistních forem. Svoji náročnou výzdobou mnohdy ještě odkazují na oblíbené barokní tvarosloví slohových staveb. Tyto zděné domy jsou v řadě případů již zachyceny na mapách stabilního katastru (např. Horní Vidim), pořizovaných na Kokořínsku kolem let 1842-43.

foto: Zděný dům na Kokořínsku

Zděný patrový dům s pavlačí a nesymetricky nasazenou střechou

Dům postavený či zásadně přestavěný na místě dřevěného domu po roce 1843. Jako u dřevěných domů přetrvává střecha přetažená přes zápraží a pavlač.
Obec Nové Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČefotogalerie

Podstatným rysem starší vrstvy zděné zástavby (nebo zásadních přestaveb ponechávajících jen nemnohé konstrukce) zůstává nesymetrické nasazení sedlové střechy. Obvykle přetrvává i konstrukce krátké pavlače provedená ve střední části domu. Palvač kryje hlavní vstup do domu a zároveň je kryta právě přesahem střechy.

Kámen, pálené cihly a tašky

Kromě pískovcového kamene se stále rozšířenější stává i užití pálených cihel, zprvu zejména ve štítech a na záklencích okenních otvorů. Pálené hlíny je ostatně užíváno rovněž na výrobu střešních tašek sedlových střech.

Autor textu a fotky ke kapitole
Kokořínsko – přezdívané a zděné patrové domy © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *