Celozděné patrové domy v oblasti Kokořínska – konstrukce a výzdoba domů

Vedle zděných staveb náležejících dobou výstavby či alespoň svým výrazem ještě do 1. poloviny 19. století jsou na Kokořínsku přirozeně dochovány i stavby mladší. Mezi těmito můžeme jmenovat patrové domy ze 2. poloviny 19. století i často již přízemní domky stavěné do poloviny století dvacátého.

Celozděné patrové domy ze 2. poloviny 19. století

foto: Celozděný patrový dům

Celozděný patrový dům ze 2. poloviny 19. století

V celém půdorysném a výškovém rozsahu zděný patrový dům datovaný rokem 1876. Oproti starším stavbám chybní pavlač a střecha je již nasazena symetricky.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Stejně objemné jako patrové domy klasicistních forem či ještě v řadě případů půdorysně větší bývají zděné domy stavěné na Kokořínsku po celou 2. polovinu 19. století.

Zvětšení rozměrů domu se často projevilo zvýšením počtu okenních otvorů na vstupním i štítovém průčelí. Dříve početnější dvě okenní osy běžné v průčelí dřevěných i starších zděných domů střídají často osy tři, s vnějšími okenními rámy stále v líci stěny.

Symetrická střecha, chybějící pavlač a podstávka

V souvislosti s postupnou změnou konstrukčního řešení, a to často rovněž v interiéru stavby (stropy), dochází rovněž k proměně vnějšího výrazu obytných staveb. Na první pohled se tato změna projevuje zejména v symetrickém nasazení sedlové střechy a chybějící pavlačí, přičemž obojí souvisí s typem a uložení stropní konstrukce. Neuplatňují se samozřejmě ani podpěrné rámové konstrukce – podstávky, které ztratily význam po nahrazení snáze deformovatelného roubení přízemních stěn zdivem.

Profilované římsy, kvádrování a šambrány

Oproti starším zděným domům se domy 2. poloviny 19. století vyznačují prostším architektonickým pojednáním omítaných průčelních ploch včetně štítů trojúhelníkového tvaru.

foto: Celozděný přízemní dům

Výzdoba zděného domu ze 2. poloviny 19. století

Zděný patrový dům s plastickou výzdobou spočívající v orámování otvorů a provedení patrové i korunní římsy.
Obec Dolní Vidim, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Plastická výzdoba je přitom omezena především na profilované římsy v úrovni stropních konstrukcí, které oddělují přízemí od patra a na průčelní straně i štítové zdivo.

Kromě říms plnících u krovu i konstrukční funkci se mezi zdobnými prvky objevuje rovněž již dříve užívané zdůraznění nároží kvádrováním (rustika či bosáž) nebo orámování okenních otvorů šambránami (např.obec Jestřebice).

Přízemní domy a domky z 1. poloviny 20. století

V 1. třetině 20. století se na Kokořínsku i jinde staví zděné domy z pálených cihel a možným užitím kamene na soklovou část stěn. Domy nebo domky nacházející se často v domkářské zástavbě bývají menších rozměrů a přízemního uspořádání, které je zvýšeno o půdní nadezdívky (např. obec Nosálov).

Nadezdívky kryté přesahujícími vaznicovými krovy umožňují obytné využití podkroví a to zejména v přední části u štítového zdiva prolomeného okenními otvory sloužícími k osvětlení i přirozenému větrání. Dřevěné okenní rámy jsou osazeny v líci nebo zapuštěny za líc omítané fasády, která bývá opatřena jednoduchou geometrickou výzdobou.

Autor textu a fotky ke kapitole
Kokořínsko – celozděné patrové domy © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *