Půdorys a stavby dvorů na Poličsku a jižním Litomyšlsku – dům a hospodářské stavby kolem dvora

Čtyřboké usedlosti tvoří obytné a hospodářské stavby vymezující různě velký prostor dvora, zpravidla pravidelného půdorysu. Obvyklé je přitom stavební a někdy i provozní spojení staveb či prostor, případně uzavření dvora krátkou stěnou opatřenou vstupem.

Dům a hospodářské stavby dvora

Pohled na čtyřboký dvůr charakterizovaný rozdílným stavebním objemem dvoutraktového domu a jednotraktových hospodářských staveb (Foto: MaČe • fotogalerie).

Dům

Jedna ze čtyř stran dvora je tvořena podélnou stranu domu, který je charakterizován zpravidla největšími stavebními objemy. Důvodem je přitom nejen patrové uspořádání, ale rovněž často dvoutraktové uspořádání.

Patrové uspořádání domu přitom bylo, alespoň na části půdorysu, běžné již v případě starších roubených domů špýcharového typu. Tyto mohly být později rozšiřovány o druhý trakt, ve kterém se nacházela světnička. Běžné bylo dvoutraktové řešení samozřejmě i v případě mladších staveb, jak zcela nebo zčásti roubených tak celozděných. Umístění světničky vedle světnice bylo výhodné nejen z hlediska konstrukčního, ale rovněž z hlediska vytápění těchto obytných prostor.

Výměnek

Další z obytných prostor situovaných v rámci staveb čtyřbokého dvora mohl být výměnek. Tento byl však z provozních důvodu situován v jiném stavební křídle (viz. půdorys níže vpravo) nebo přistavěn z vnější strany dvora (viz. sídelní rozvoj, usedlost a výměnek na ortofotomapě vlevo). V ostatních případech mohl stát výměněk jako samostatná stavba mimo vlastní usedlost, přičemž mohl mít i podobu malé usedlosti rovněž čtyřbokého půdorysu.

Půdorysy dvorů s vyznačením jednotlivých prostor domu a hospodářských staveb. Roubené části značeny tence černě, zděné silně bez výplně (Půdorysy © V. Frolec a J. Vařeka, Encyklopedie. Lidová architektura, str. 28, ilustrace v publikaci J. Scheybal, J. Vajdiš.).

Hospodářské stavby

Oproti domu se hospodářské stavby, vymezující zpravidla zbývající tři strany dvora, vyznačují obvykle přízemním řešením a jednotraktovou dispozicí menší šířky. Mezi hospodářské stavby nebo prostory náleží především roubené nebo již zděné chlévy, stáj, další komory, otevřená kolna a někdy již také stodola.

Komora

Kromě přízemního uspořádání hospodářských staveb existují i další varianty, odrážející zejména umístění skladovacích komor. U těchto je totiž z důvodu uskladnění životně důležitých plodin (obilné zrno) požadováno situování v patře, dostatečně chráněném před účinky zemní vlhkosti. Z výše uvedeného důvodu mohla být komora, zejména v případě starších celoroubených dvorů, umístěna:

  • v zadní části domu, v patře přístupném ze síně
  • v hospodářské křídle, v patře přístupné ze dvora pavlačí
  • nad průjezdem do hospodářského dvora

Stodola

Různé byly rovněž varianty situování stodoly, přičemž starší roubené stávaly z důvodu vysokého požárního rizika zcela samostatně. Kromě pravoúhlého půdorysu měla řada těchto stodol rovněž půdorys polygonální, tj. mnohoboký.

Jak dokládají stodoly dochované ojediněle v terénu a zejména historické mapy stabilního katastru, zachycující oba půdorysné typy v nepoměrně vyšším počtu, byly tyto hospodářské stavby situovány v zahradě za usedlostí.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Poličsko a jižní Litomyšlsko – půdorys a stavby dvora © Martin Čerňanský