Zděné stavby čtyřbokých dvorců – typy a konstrukce staveb, stavební prvky

Provoz a půdorysné rozměry hospodářského dvora zůstávají u zděného dvorce obdobné jako u starších dvorců s roubenými stavbami. Někdy mohou být rozměry v podstatě shodné, zvláště pokud došlo k přestavbě domu a hospodářských objektů na témže místě. Podoba staveb je navzdory obdobným architektonických formám odlišná v důsledku použití jiného stavebního materiálu.

Prostor hospodářského dvora s průjezdy krytými konstrukcí střechy nebo patra. Jednu ze stran dvora obvykle zaujímala kolna, charakterizovaná u zděné architektury arkádou z klenutých pasů podepřených sloupky nebo pilíři. (foto: MaČefotogalerie).

Průjezd do dvora

Kromě domu a hospodářských staveb se mění rovněž podoba vjezdů či průjezdů do prostoru dvora, po obvodě pevně uzavřeného zděnými stavbami. Na rozdíl od starších dřevěných konstrukcí nacházejí uplatnění vjezdy či průjezdy klenuté, resp. s vyzděnými pasy klenutého tvaru. Nad průjezdem se často nalézá podávací vikýř nebo sýpkové polopatro či patro. V případě okapově orientovaného domu patrového uspořádání mohou být v patře nad průjezdem i prostory sloužící bydlení.

Kolny s arkádou

I po nástupu mladší a zděné vrstvy zástavby zůstává kolna, sloužící odstavení strojů, vozů, saní i jiným účelům, nedílnou součástí čtyřbokých dvorců.

Namísto dřevěných kolen se sloupky vynášejícími trámové zastropení nebo přímo konstrukci krovu jsou však prováděny klenuté konstrukce. Dvorní průčelí kolny v důsledku tohoto konstrukčního řešení charakterizuje arkáda s řadou oblouků spočívajících na sloupech nebo pilířích z kamene nebo cihel. Oblouky mají zpravidla půleliptický nebo segmentový tvar, průřezy sloupů nebo pilířů se rovněž mohou vyznačovat různých profilem, např. kruhovým nebo mnohobokým.

Vlevo interiér vstupní síně zaklenutý plackovými klenbami do pasů, podlaha provedena z rozměrných kamenných desek. Dále na snímcích dveřní otvor, okenní otvory a konstrukce zastřešení nad zápražím (foto: MaČefotogalerie).

Kusové prvky

Rozšíření techniky zdění provázela produkce a následné užití řady kamenických prvků. Kamenické prvky byly užívány např. na sloupy, parapety nebo portály. Kamenné kvádříky sloužily rovněž na klenuté konstrukce. Početnější uplatnění kleneb v interiérech domů a hospodářských staveb ovšem nastává až při použití pálených cihel. Důvodem jsou pravidelné rozměry cihel a menší pracnost zdění z tohoto kusového staviva.

Klenby s pasy

Kromě klenebních pasů v rovině stěny (záklenky otvorů, vjezdy do dvora, arkády kolen atd.) se běžné stávají i výše uvedené konstrukce kleneb. Při několika klenebních polí jsou opět běžně doprovázeny či odděleny mezilehlými klenebními pasy. Vrcholné uplatnění klenební techniky nastává ve 2. polovině 19. století a to zejména v interiérech domů, výměnků i některých hospodářských staveb.

Užití dřeva

Ani zděné obytné a hospodářské stavby se v minulosti neobešly bez užití dřeva. Klenuté jsou pouze některé prostory (např. vstupní síň domu nebo výměnku), zatímco jinde jsou nadále běžné trámové stropy. V důsledku protipožární úpravy a provedení podhledů za účelem polospalného a nespalného provedení stropů se však nemusejí trámy v interiéru pohledově uplatňovat. Po celou dobu tradičního stavitelství zůstávají dřevěné rovněž konstrukce krovů, třebaže se krovové soustavy mění v důsledku použití nespalné avšak značně těžké střešní krytiny (pálené tašky). Dřevěné zůstávají pochopitelně i výplně stavebních otvorů, jako jsou okna, dveře a vrata.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Zděné stavby čtyřbokých dvorů na Poličsku a jižním Litomyšlsku © Martin Čerňanský