Prostor dvora u dvorů na Poličsku a jižním Litomyšlsku – hospodářský dvůr, hnojiště a záchod

Dům a hospodářské stavby vymezovaly prostor dvora pravidelného čtyřstranného půdorysu různé velikosti. Využítí dvora se přitom oproti minulosti zásadní měrou změnilo.

Zatravněný prostor hospodářského dvora

Pohled do prostoru čtyřbokého dvora z pavlače domu, do dvora otevřena kolna a krytý průjezd (foto: MaČe • fotogalerie).

Hospodářský dvůr

V minulosti sloužil hospodářský dvůr, jak ostatně napovídá samotný název, výhradně hospodářským účelům spojených se zemědělským provozem usedlosti. Rozměry dvora přitom musely umožňovat umístění hnojiště i vjezd, případně průjezd vozu. Tomuto byla přizpůsobena i šířka krytého vjezdu, stejně jako do dvora otevřený prostor vozové kolny. Vlastní plocha dvora přitom byla vyspádována s ohledem na odtok zejména dešťové vody.

Po celém půdorysném obvodu dvora nebo jeho části byl proveden zpevněný a často též oproti terénu zvýšený chodník odpovídající šířky. Z chodníku byl přístupný dům a hospodářské stavby, které byly takto zároveň komunikačně propojeny. Chodník byl zpravidla vydlážděn z velkých kamenných desek nebo malých valounů, které mohly být později překryty vrstvou betonu a pohledově se neuplatňují. Shora byl chodník chráněn a kryt přesahy sedlových střech, kryjících takto jednotlivá zápraží a to zejména domu a chlévů. Kamenem byla někdy z důvodu vysokého provozního zatížení zpevněna i podlaha vozové kolny, případně celého dvora.

V současnosti již většina dvorů neplní hospodářskou funkci a slouží rekreačnímu využití, případně zčásti jako okrasná či užitková zahrádka. Vlastní prostor výhradně soukromého charakteru bývá obvykle zcela nebo zčásti zatravněn.

Hospodářský dvůr čtyřboké usedlosti

Zatravněný prostor bývalého hospodářského dvora čtyřboké usedlosti (foto: MaČefotogalerie, půdorys dvorce © V. Mencl. Lidová architektura v Československu, str. 279).

Hnojiště

V případě čtyřbokých usedlostí na Českomoravské vrchovině bylo hnojiště, sloužící k ukládání chlévské mrvy, situováno v přímo v prostoru hospodářského dvora. Velikost přitom souvisela s počtem ustájených zvířat a proto i v případě velkých dvorů zaujímalo hnojiště převážnou část plochy dvora.

Pevnější ohrazení hnojiště mohlo zprvu u některých usedlostí chybět, resp. bylo tvořeno zvýšeným zápražím. Později se mohlo využívat prken a nakonec i trvanlivějšího betonu. Od 2. poloviny 20. století byla hnojiště ve dvoře zpravidla rušena nebo přinejmenším přemístěna do prostoru zahrady za usedlostí.

Záchod

V prostoru hospodářského dvora stával rovněž záchod, stavěný zprvu samostatně mimo dům. Z provozních důvodů byl obvykle umístěný na hnojišti, resp. na jeho okraji či přímo v rohu. Viz. půdorysy čtyřbokých dvorů na stránce Půdorys a stavby dvora.

Záchod měl zpravidla formu jednoduchého dřevěného přístřešku z prken, přístupného ze zápraží v blízkosti vstupu do domu nebo výměnku. Shora byl opatřen pultovou střechou, spádovanou mimo vstup a zápraží. V současné době většina záchodů situovaných ve dvoře již zanikla (společně se zrušením hnojiště) a byla nahrazena moderním sociálním zařízením v rámci dispozice domu.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Poličsko a jižní Litomyšlsko – hospodářský dvůr © Martin Čerňanský