Církevní, panské a lidové stavby v dolním Povltaví – kostely a fary, zámky, usedlosti a domky

Stavební fond vesnických sídel dolního Povltaví nejvýrazněji reprezentují dochované církevní a panské stavby. Kostely, fary a zámky se přitom často vyznačují dominantním umístěním i architektonickým výrazem. Nedílnou součástí stavebního fondu jsou rovněž stavby lidové architektury, dochované zpravidla z pozdějšího období.

Kostel a areál fary v Klecanech na fotografiích a císařské otisky mapy stabilního katastru, mapováno v roce 1839 (mapy © ČÚZK, zdroj map: www.archivnimapy.cuzk.cz, fotografie a text© MaČe • fotogalerie).

Církevní stavby

Architektonicky nejvýraznější církevní, resp. sakrální, objekty oblasti dolního Povltaví pocházejí zpravidla z barokního období. Zastupují je přitom:

• kostely
• farní úřady
• sochy světců

Některé kostely stojí na místě starších gotických nebo románských staveb, zásadně přestavěné nebo nově vystavěné právě v baroku s řadou pozdějších stavebních úprav.

Poblíž kostela je zpravidla situován objekt fary, sloužící jako úřad a zároveň bydlení správce farnosti. Z hlediska stavebního se fara odlišuje od ostatní vesnické zástavby náročnějším řešením, charakterizovaném v baroku často mansardovou střechou. Součástí areálu fary jsou rovněž stejně staré nebo mladší hospodářské stavby, výrazem obdobné hospodářským stavbám v zemědělských usedlostech.

Zámecké areály v Klecanech a Zdibech tvořené vlastní budovou zámku, hospodářskými stavbami a zámeckých parkem, ve druhém případě též pivovarem ( mapy © ČÚZK, zdroj map: www.archivnimapy.cuzk.cz, fotografie a text© MaČe • fotogalerie).

Panské stavby

Z panských, resp. vrchnostenských či šlechtických, staveb vynikají zámky budované v pobělohorském období na místě starších tvrzí středověkého původu. Mohou se vyznačovat ještě renesančními jádry nebo naopak být zcela přestavěné (např. po požáru, válečných událostech atd.).

Na hlavní budovu zámeckého areálu navazují užitkové zahrady, zámecký park i rozsáhlé hospodářské nebo již výrobní stavby s řadou objektů, mezi nimiž zpravidla vyniká např.

• sýpka
• pivovar

Oproti ostatní zástavbě obce se panské stavby, stejně jako církevní, vyznačují náročným architektonickým řešením a často rovněž dominantním umístěním i měřítkem.

Okapově orientované domy s valbovým nebo sedlovým zastřešením, nejnověji s vaznicovými krovy. Starší klenuté brány různého profilu v mladším období střídány s pilířovými vjezdy (fotografie a text© MaČe • fotogalerie).

Lidové stavby

Oblast představuje styčné území domového typu středních a severozápadních Čech. V důsledku odlesnění jsou stavby zděného provedení z:

• místně dostupného kamene
• později z pálených cihel

Starší zděnou architekturu barokního období již veskrze nahradily mladší stavby klasicistní nebo pozdější podoby (historismus a geometrická secese). Avšak i většina těchto staveb již byla přestavěna, přičemž namnoze ztratila svoji:

• plastickou výzdobu
• dřevěné výplně otvorů (okna, dveře, vrata)

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Dolní Povltaví – církevní, panské a lidové stavby © Martin Čerňanský