Osídlení Poličska a jižního Litomyšlska – historie osídlení oblasti, obce a sídelní formy

Po úvodní kapitole o krajině Poličska a jižní části Litomyšlska je pozornost věnována stručné historii osídlení a sídelním formám, charakterizujícím zdejší obce.

Historie osídlení

Ke kolonizaci dnešního Poličska dochází ve 2. polovině 13. století formou údolních lánových vesnic. K tomuto nebo následujícímu století jsou vesnice také nejčastěji prvně zmiňovány, přičemž hmotným dokladem je řada gotických kostelů a v případě samotné Poličky rovněž gotické opevnění s baštami.

Vyjímkou jsou severněji ležící Trstěnice, náležející již k oblasti jižního Litomyšlska. Obec je prvně zmiňována již koncem 10. století, přičemž starší založení může mít původ ve významné stezce vedoucí snad tímto územím.

Navzdory drsnějšímu podhorskému klimatu a dlouhým zimám se veskrze jedná o zemědělské obce. Pěstováno je přitom obilí, brambory i len.

Prostor severozápadně od Poličky na historické mapě II. vojenského mapování (tzv. Františkovo), pořízeného mezi léty 1836-1852 (© Military Survey, Austrian State Archive © MŽP ČR © UJEP, zdroj map: www.mapy.cz).

Obce a sídlení formy

Nejstarší osídlení charakterizují velké usedlosti ve formě čtyřbokých dvorců. Dvorce jsou situovány na terasách podél vodních toků, tekoucích v údolních polohách zalesněného nebo již téměř odlesněného území. Údolími vedou v současnosti komunikace, třebaže u nejstarších stezek lze předpokládat vedení v chráněných polohách výše. Komunikace jsou v otevřené krajině doprovázeny alejemi.

Zástavba údolních obcí je někdy téměř souvisle propojena, často se z tohoto důvodu užívá též pojmu řetězové vsi.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Poličsko a jižní Litomyšlsko – osídlení © Martin Čerňanský