Základní typy plužiny – rozdělení podle tvaru a rozměrů, doby vzniku
Kromě historického vývoje zohledňujícího časové hledisko a původ vzniku můžeme plužinu klasifikovat rovněž podle určujících morfologických znaků. Na základě rozboru členění, velikosti a tvaru polí lze rozlišit několik základních typů, třebaže reálná situace je zpravidla podstatně složitější.
foto: Lánová plužina
Příklad lánové plužiny tvořené dlouhými lány o šířce náležející k jednotlivým usedlostem. Mezi sebou mohou být lány odděleny mezemi, kamením i cestami.
Obec Království, okres Děčín, Foto © MaČe • fotogalerie
Základní typy plužiny
Historickou plužinu můžeme rozlišovat podle několika hledisek, které se zpravidla vzájemně prolínají nebo doplňují. Níže uvedena pracovní verze dělení.
Z hlediska umístění i ve vztahu k sídelnímu útvaru rozlišujeme plužny:
- rozptýlené v terénu
- soustředěné za humny, tj. záhumení / záhumní / záhumenicové
Z hlediska celkového rozvržení rozlišujeme plužiny:
- nepravidelné v důsledku „samovolného“ vývoje
- pravidelné vlivem plánovitého rozvržení
Z hlediska časového období, ve kterém vznikla nebo byla rozvržena:
- raně středověká a starší, tj. rodová
- vrcholně středověká, tj. feudální
- novověká, tj. vrchnostenská
- z období moderních dějin, tj. „podniková„
Morfologické typy plužiny
foto: Traťová plužina
Příklad traťové plužiny tvořené úzkými a dlouhými tratěmi vinic nebo pastvin, které mezi sebou nejsou přírodně odděleny.
Obec Vlčnov, okres Uherské Hradiště, Foto © MaČe • fotogalerie
Z hlediska velikosti a tvaru polí, luk a pastvin se obvykle rozlišují v pracovní verzi níže uvedené morfologické typy plužiny.
Jejich konkrétní členění i mírné či větší odchylky od geometrické pravidelnosti přitom vždy odpovídají místní konfiguraci terénu, vodnímu režimu v krajině, pozemkové držbě atd.
- úsekové či blokové, jsoucí zcela nepravidelných tvarů i velikosti
- lánové či pásové, které mohou být dále děleny na plužiny při obci převážně
- přímočaré (lineární) – lány uspořádány výrazně rovnoběžně či přesněji souběžně (paralelně) nebo dostředně (radiálně), ve druhém případě pomyslný střed lánů uprostřed s paprsčitým uspořádáním kolem nebo na okraji s uspořádáním vějířovitého charakteru
- křivočaré (nelineární)
- traťové či „pruhové“. Nikoliv z hlediska morfologie nýbrž svého zemědělského využití lze rozlišit níže uvedené tratě. V případě úseků nebo lánů není uvedené dělení obvyklé, třebaže rovněž slouží některému z uvedeného využití či několika zároveň.
- polní
- viniční
- luční (pastviny) (vyjma obecních, viz. občina)
- lesní (vyjma obecních a vrchnostenských, viz. občina)
a dále nově založené či zásadně pozměněné plužiny:
- komponované, např. barokní
- scelené, např. u velkostatků (panských dvorů)
- rozparcelované, např. raabizační, dominikální
Zakládání a morfologické typy plužiny v ČR © Martin Čerňanský
Literatura a odkazy:
Typy vesnických sídel v Čechách (1935)
Typy venkovského osídlení na Moravě (1946)
Základní problematika urbanistické struktury .. (1955)
Zaniklé středověké osady a jejich plužiny .. (1983)
Encyklopedie. Lidová architektura (1983)
Lidová architektura (1996)
Lidové stavby. Architektura českého venkova (1999)
Český rozhlas – historický vývoj osídlení
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru
Historické letecké snímky