Základní typy plužiny – rozdělení podle tvaru a rozměrů, doby vzniku

Kromě historického vývoje zohledňujícího časové hledisko a původ vzniku můžeme plužinu klasifikovat rovněž podle určujících morfologických znaků. Na základě rozboru členění, velikosti a tvaru polí lze rozlišit několik základních typů, třebaže reálná situace je zpravidla podstatně složitější.

foto: Lánová plužina

Příklad lánové plužiny tvořené dlouhými lány o šířce náležející k jednotlivým usedlostem. Mezi sebou mohou být lány odděleny mezemi, kamením i cestami.
Obec Království, okres Děčín, Foto © MaČe • fotogalerie

Základní typy plužiny

Historickou plužinu můžeme rozlišovat podle několika hledisek, které se zpravidla vzájemně prolínají nebo doplňují. Níže uvedena pracovní verze dělení.

Z hlediska umístění i ve vztahu k sídelnímu útvaru rozlišujeme plužny:

• rozptýlené v terénu
• soustředěné za humny, tj. záhumení / záhumní / záhumenicové

Z hlediska celkového rozvržení rozlišujeme plužiny:

• nepravidelné v důsledku „samovolného“ vývoje
• pravidelné vlivem plánovitého rozvržení

Z hlediska časového období, ve kterém vznikla nebo byla rozvržena:

• raně středověká a starší, tj. rodová
• vrcholně středověká, tj. feudální
• novověká, tj. vrchnostenská
• z období moderních dějin, tj. „podniková„

Morfologické typy plužiny

foto: Traťová plužina

Příklad traťové plužiny tvořené úzkými a dlouhými tratěmi vinic nebo pastvin, které mezi sebou nejsou přírodně odděleny.
Obec Vlčnov, okres Uherské Hradiště, Foto © MaČe • fotogalerie

Z hlediska velikosti a tvaru polí, luk a pastvin se obvykle rozlišují v pracovní verzi níže uvedené morfologické typy plužiny.

Jejich konkrétní členění i mírné či větší odchylky od geometrické pravidelnosti přitom vždy odpovídají místní konfiguraci terénu, vodnímu režimu v krajině, pozemkové držbě atd.

• úsekové či blokové, jsoucí zcela nepravidelných tvarů i velikosti
• lánové či pásové, které mohou být dále děleny na plužiny při obci převážně
  • přímočaré (lineární) – lány uspořádány výrazně rovnoběžně či přesněji souběžně (paralelně) nebo dostředně (radiálně), ve druhém případě pomyslný střed lánů uprostřed s paprsčitým uspořádáním kolem nebo na okraji s uspořádáním vějířovitého charakteru
  • křivočaré (nelineární)
• traťové či „pruhové“. Nikoliv z hlediska morfologie nýbrž svého zemědělského využití lze rozlišit níže uvedené tratě. V případě úseků nebo lánů není uvedené dělení obvyklé, třebaže rovněž slouží některému z uvedeného využití či několika zároveň.
  • polní
  • viniční
  • luční (pastviny) (vyjma obecních, viz. občina)
  • lesní (vyjma obecních a vrchnostenských, viz. občina)

a dále nově založené či zásadně pozměněné plužiny:

• komponované, např. barokní
• scelené, např. u velkostatků (panských dvorů)
• rozparcelované, např. raabizační, dominikální

Zakládání a morfologické typy plužiny v ČR © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

Typy vesnických sídel v Čechách (1935)
Typy venkovského osídlení na Moravě (1946)
Základní problematika urbanistické struktury .. (1955)
Zaniklé středověké osady a jejich plužiny .. (1983)
Encyklopedie. Lidová architektura (1983)
Lidová architektura (1996)
Lidové stavby. Architektura českého venkova (1999)

Český rozhlas – historický vývoj osídlení
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru
Historické letecké snímky