Církevní školy v novověku – staré, reformní a reformované církevní školy

Přestože od konce středověku dochází ke vzniku dalších typů škol, kterými jsou městské školy a univerzity, nezbytné vzdělání nadále poskytují především školy církevní. Mnohé přitom navazují na středověké církevní školy, avšak již vystavené ideálům humanismu oživujícím dědictví antiky. Zakládány jsou však i školy zcela nové, a to zejména protestantskou církví. Následně prochází v rámci protireformačního hnutí reorganizací i starší církevní školy. Renesanční sloh staveb je střídán slohem barokním a to i v případě školních budov.

Alternativní text
PRAHA, Jindřišská ulice – farní škola při kostele sv. Jindřicha a sv. Kunhuty byla založena již v období středověku, stavebně je však dochována až renesanční stavbou patrnou i přes pozdější úpravy. Nepřehlédnutelný je zejména kamenicky opracovaný portál s dataci rokem 1588 a obnovená figurální sgrafitová výzdoba (foto: MaČe • fotoalbum Praha-Nové Město)

Staré farní školy

Přestože farní školy byly zakládány již ve středověku, mnohé se stavebně dochovaly až z renesančního období. V tomto období mohly být zásadně přestavěny nebo nově vystaveny na místech škol starších, případně v jejich blízkosti. Kromě kamenného zdiva, patrového uspořádání a vysokých krovů, charakterizujících ostatně již středověké školy, nesou rovněž prvky a výzdobu nového slohu, ať již se jedná o portály či ostění nebo sgrafito.

Příkladem mohou být školy na pražském Novém Městě, později stavebně upravované se zachováním renesančních jader a někdy i výzdoby. Jmenovat lze farní školu u kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty nebo u kostela sv. Štěpána, kterým předcházely středověké církevní školy. [5] Renesanční školou přestavěnou ze starší stavby uváděné jako kaple je rovněž severní křídlo dnešního Regionálního muzea v Kolíně, situovaného při farním (po značnou dobu děkanském) kostele sv. Bartoloměje. [2] Přímo v areálu kostela se dokonce zachovala i stará škola středověkého původu.

Školy reformních církví

Zvláštní postavení v rámci církevních škol měly bratrské školy, zřizované již od přelomu 15. a 16. století při sborech Jednoty bratrské. Za sídlo někdejší českobratrské školy je považován v jádru renesanční objekt stojící za zámkem v Prostějově, skryt mladší zástavbou při ulici Kostelecká. Renesančního původu pod barokní přestavbou je rovněž škola u kostela sv. Bonaventury v Mladé Boleslavi, uváděná jako škola bratrská a přestavěná na piaristické gymnázium. Po bitvě na Bílé hoře byli příslušníci Jednoty bratrské nuceni uchýlit se z náboženských důvodů do ústraní, s čímž souvisí i přesun výuky mimo katolické prostředí. Posledním biskupem Jednoty bratrské byl J. A. Komenský, působící od roku 1628 v exilu, považovaný za zakladatele moderního školství. [3]

Renesančního původu je rovněž latinská škola u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové, která nahradila požárem města zničený objekt starší školy. Zprvu byla škola spravována faráři z řad evangelíků (protestantů), kteří studovali ve Wittenbergu [1], městě spojeném s působením Martina Luthera. Odtud též název luteránská škola. S funkčním využitím stavby již přímo souvisí její architektonická výzdoba, na které se podílí mravoučné texty. [7]

Reformované školy

Latinská škola byla významnou měrou reformována či přesněji reorganizována jezuity a později nahrazena gymnázii v rámci soustavy středních škol. Jezuitský řád, jeden z největších a nejvýznamnějších církevních řádů, byl založený roku 1534 v rámci protireformačního úsilí. Do českých zemí přicházejí řeholníci Tovaryšstva Ježíšova roku 1556 na podnět české katolické strany a jejich školství se stává proslulým navzdory mnohým nedostatkům. Podporují vzdělanost a zakládání bezplatných řádových škol včetně kolejí. V Praze vzniká proslulé Klementinum, další koleje ve městech Olomouc, Brno, Krumlov, Chomutov nebo Jindřichův Hradec. [3] [4]

Kromě jezuitského řádu zakládal koleje včetně škol rovněž piaristický řád. Řád zbožných škol založený v Římě roku 1597 na podporu vzdělání mládeže k nám přichází v roce přichází roku 1631 na pozvání tehdejšího olomouckého biskupa. I u nás se zaměřují na zřizování a správu škol, přičemž nejstarší piaristické koleje vznikají v Mikulově, Strážnici a Lipníku, později v Příboře a jinde včetně Litoměřic. K největšímu rozvoji přitom dochází v barokním období, v případě jezuitů do roku 1773 (zrušení řádu, později opět obnoveného). [3]

Alt
BÍLÁ VODA, okres Jeseník, Olomoucký kraj – detail portálu piaristického kláštera s kolejí, ve kterém byla provozována triviální škola a gymnázium. Výzdoba supraporty se znakem piaristického řádu, tvořeném korunkou s křížkem a písmeny MA (Maria) a níže MP OY (Matka Boží) uvnitř oválné aureoly. [6] V textu latinská slova jako PRIMUS, tj. první, SILESIIS, tj. slezský, SCHOLAS, tj. školní i další. (foto: MaČefotoalbum Bílá Voda).

Z dalších církevních řádů lze jmenovat sestry Voršilky, kapucíny, františkány, dominikány i augustiniány. Menší školy zakládali i křižovníci s červenou hvězdou a premonstráti.

Autor textu a fotodokumentace © Martin Čerňanský


Literatura a odkazy:

[1] Wikipedie, hesla: Latinská škola v Moravské Třebové, Lutherstadt Wittenberg, Bílá Voda – piaristická kolej, klášter školských sester, sběrný klášter

[2] Další internetové zdroje, stránky: Nová farní škola v Kolíně

[3] Jaroslav Paleček. Nástin vývoje školství v Evropě a školy v Jehnicích, kapitola Počátky školství na našem území. MUNI Brno

[4] Vacínová Tereza. Výchovné ideály renesance a Humanismu. Reformace. Pedagogika profireformace a Jezuité. Distanční studijní text. UJAK Praha

[5] Karel Kibic. Gotické, renesanční a barokní školství v českých zemích – dochované stavby, přednáška na Konferenci o obnově a využívání škol pořádaná Institutem pro památky a kulturu, o.p.s.

[6] Informační panely, Muzeum Bílá Voda : historie izolace, internace a integrace

[7] Národní památkový ústav, Památkový katalog, kulturní památky: škola u sv. Štěpána v Praze, škola u sv. Jindřicha v Praze, škola u sv. Haštala, škola u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové, škola v Prostějově, škola v Mladé Boleslavi