Větrný mlýn zděný holandský – stavba mlýna s perutěmi či turbínou

Mladším typem větrného mlýna na území ČR je zděný větrný mlýn s otočnou střechou, která bezesporu představovala pokrok v konstrukci zděných větrných mlýnů. Tento typ mlýna se rozšířil a stal typickým především pro Holandsko, proto je často nazýváme mlýny holandské.

Zděná stavba větrného mlýna

foto: Zděný větrný mlýn

Zděný mlýn přestavěný na bydlení

Zděná stavba bývalého větrného mlýna adaptovaného pro účely bydlení. Dřevěné lopatky se bohužel nedochovaly.
Arnoltice, okres Děčín, Foto: MaČe • fotogalerie

Historické větrné mlýny zděné konstrukce se vyznačují věžovou formou, nejčastěji ve tvaru komolého kužele či válce. Šikmé nebo svislé stěny nad kruhovým půdorysem jsou vyzděny z místního kamene, použitého rovněž do základů. Na horní část zděné stavby je nasazena kuželová střecha, která se u mlýnů holanského typu natáčí společně s lopatkami proti větru.

Přízemí a první patro

Kromě architektonické formy se zděné mlýny holanského typu liší od dřevěných mlýnů německého typu i výškovým uspořádáním mlecího složení. Důvodem je především samotný vstup do mlýna, provedený u zděné stavby na úrovni přízemí využitého rovněž pro vnitřní vybavení. Zpravidla se zde nalézá převod zajišťující pohon běhounu zdola, neboť mlýnské kameny s násypným košem jsou umístěny v prvním patře . Patro je přístupné po vnitřních schodech.

Druhé patro a otočná střecha

Ve druhém patře zděného mlýna holanského typu se nachází převod na svislou středovou hřídel a paleční kolo, zasahující z větší části do prostoru krovu. V krovu se nalézá rovněž vodorovná hřídel protažená střešním vikýřem vně stavby a opatřená čtyřmi lopatkami. Uložení střechy na korunu zdiva je provedeno takovým způsobem, aby bylo možné otáčení lopatek proti směru větru.

Mlýn s Halladayouvou turbínou

Pouze v jednom případě se u nás dochoval modernější zděný mlýn poháněný namísto větrného kola Halladayovou turbínou (název podle vynálezce větrného motoru).Jedná se o větrný mlýn v Ruprechtově, prohlášený za kulturní památku. Základem mlýnů tohoto typu zůstává zděný objekt (nemusí však již být nutně kruhového půdorysu), nad jehož střechou je umístěna proti větru sama se otáčející větrná turbína.

Mlýny na historických mapách

foto: Zděný větrný mlýn na mapě SK

Zděný větrný mlýn na historické mapě

Podle kruhového půdorysu a perutí snadno indentifikovatelná zděná stavba větrného mlýna na mapě Stabilního katastru 1843.
Arnoltice, okres Děčín, Foto: MaČe • fotogalerie

Velmi dobře lze sledovat stavby dřevěných a zděných větrných mlýnů na historických mapách Stabilního katastru, které byly zpracovány v období 1. poloviny 19. století.

Konec 18. a počátek 19. století je totiž zároveň dobou největšího rozvoje větrných mlýnů. Souvisí to s rostoucím počtem obyvatel i poptávkou po potravinách, která vyžaduje zintenzivnění zemědělské produkce.

Autor textu a fotodokumentace k Zděné větrné mlýny © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *