Salašnictví a salašnické stavby – salaš, koliba a košár, mléčné produkty

Salaš je základní hospodářskou jednotkou pastýřského (tedy nikoliv chlévního) chovu ovcí v horských oblastech Karpat. Na našem území je tvořena salašnickými stavbami a ohrazenými pozemky v oblasti Beskyd.

Salašnické (pastýřské) stavby

Salašnické stavby jsou stavby určené k horskému pastýřství v karpatské oblasti, kde tvoří nedílnou součást tzv. karpatské salašnické kultury. Jedná se o prosté stavby sezónního charakteru, vyznačující se odlehlou polohou a jednoduchou dřevěnou konstrukcí. Zpravidla se jedná o konstrukci roubenou z klád nebo trámů či později jednoduše bedněnou z prken. Střecha jednoduchého tvaru je opatřena šindelovou krytinou.

Salašnické stavby slouží k ustájení a uhlídání stáda ovcí i dalším činnostem souvisejících se zajištěním hospodářského provozu. Nejdůležitějšími salašnickými stavbami je koliba a košár, které byly budovány jako pevné nebo přemístitelné objekty. K dalším stavebním objektům může náležet např. pajta.

Koliba – bydlení a práce

Stavba koliby slouží k sezónnímu bydlení pastýřů a zpracování mléčných produktů (ovčí sýry aj.). Nejstarší doklady o kolibách na našem území pocházejí z 17. století. Později mohla tato stavba sloužit i výměnkářům nebo být pronajímána hoferům (hofer je nájemník či podruh).

Po stavební stránce byly koliby řešeny jako jednoprostorové nebo dvouprostorové stavby. Přední část nebo prostora koliby sloužila k přespávání, přípravě stravy a zpracování mléčných produktů. Za těmito účely byla vybavena lavicemi na spaní, otevřeným ohništěm a kotlem. Zadní část nebo menší prostora sloužila k ukládání hotových mléčných výrobků a uskladnění nádob sloužících k jejich výrobě. Zpravidla se zde nalézá i police na dozrávání ovčího sýra.

Košár – ohrada pro ovce

Košár je nepřenosná nebo přenosná ohrada pro ovce umístěná na pastvině, louce nebo poli. Ohrazení je v podstatě tvořeno dřevěným plotem postaveným na oválném nebo kruhovém půdorysu. K výrobě dřevěné ohrady je užíváno proutí, větve, štípy nebo prkna, podle čehož rozlišujeme i jednotlivé typy košárů. Nejstarší zprávy o košárech na našem území pocházejí ze 16. století a přirozeně tak předchází stavbám kolib.

Hlavní funkce košáru je uzavření stáda ovcí během noci. Je však užíván i z dalších důvodů, vyžadujících rovněž soustředění ovcí na jenom místě. Může se přitom jednat o jejich dojení, stříhání, veterinární úkony nebo v případě přenosných košárů rovněž o speciální vyhnojovací techniku pojmenovanou podle tohoto jako košárování.

Pajta – přístřešek pro ovce

Pajta je v místním nářečí nazýván otevřený dřevěný přístřešek na salaši, sloužící k ochraně ovcí před nepříznivým počasím.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Salašnictví a salašnické stavby – koliba a košár © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

Podkladem ke zpracování této kapitoly byla zejména jednotlivá tématická hesla z publikace Encyklopedie Lidová architektura autorů Václava Frolce a Josefa Vařeky.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *