Brtě, včelí úly a včelíny v ČR – typy úlů a včelínů, včelařské potřeby

Úly slouží k ochraně včelstva před nepříznivými podmínkami prostředí. Byly umísťovány volně u stavení, na zahradách nebo malém ochrazeném prostoru vymezeném v lese. Špalkovým úlům předcházely tzv. brtě.

Typy včelích úlů

foto: Včelařství – úly a včelíny

Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – samostatné a sdružené klátové úly ze špalků
Vlastiboř – včelín na zahradě usedlosti
Skanzen Strážnice – prkenná kolna s úly
Dědictví zemědělské kultury, Foto © MaČe • fotogalerie

Na území Čech, Moravy a Slezska rozlišujeme 2 základní historické typy včelích úlů – špalkové a prkenné úly. Přestože jsou oba typy úlů provedeny ze dřeva, jejich vnější výraz je v důsledku rozdílného zpracování materiálu zcela odlišný. Kromě uvedených typů je do seznamu v úvodu pro úplnost zahrnuto i přírodní prostředí předcházející výrobě včelích úlů. Ze stejného důvodu je na závěr uvedeno i soustředění několika úlů pod jednu střechu.

  • dutiny vzrostlých stromů a skalní výklenky
  • dutiny spadlých nebo pokácených stromů, též brtě
  • špalkové včelí úly, tzv. kláty
  • prkenné včelí úly, nejčastěji rozběrné a nástavkové
  • sdružené včelí úly, společná pouze stříška nebo stavba kolny zv. včelín

Hnízdní dutiny a výklenky

Včelí produkty byly ponejprv získávány z dutin vzrostlých či spadlých stromů nebo výklenků skal, ve kterých žily náhodně objevená divoká včelstva. Později si člověk tato místa začal označovat symboly.

Brťě a brtnictví

Následně dochází ke kácení těchto stromů a špalky s hnízdními dutinami vzniklými ještě bez přičinění člověka jsou přemísťovány blíže lidskému obydlí. Přemístěná část kmene s dutinou nazývanou brť byla obvykle opatřena stříškou a v některých případech i zbavena kůry.

Včelí úly a včelařství

Později jsou brtě nahrazovány člověkem vytvořenými úly, opatřenými již zadním vybíracím otvorem. Dřevěné včelí úly vyrobené ze špalků nebo prken jsou popisovány na samostatné stránce Špalkové a prkenné úly.

Sdružené úly a včelíny

foto: Včelín z prkenných úlů

Prkenné úly sdružené v bedněné stavbě včelína stojícího na zahradě zemědělské usedlosti. Vlastní úly krychlového tvaru jsou opatřeny barevnými nátěry.
Svinky, okres Tábor, Foto © MaČe • fotogalerie

Kromě úlů stojících samostatně nebo ve skupinách můžeme rozlišit i úly sdružené ve větším počtu pod společným zastřešením. Sdružené přitom mohou být klátové i prkenné úly.

Mladší prkenné úly jsou často soustředěny i do kolen s úly a tvoří tzv. včelíny. Některé jsou přitom provedeny jako pojízdné – tzv. mobilní včelíny u kočovného včelaření. Důvodem je možnost snadného přemístění včelína na místo určené pro opylování plodin nebo přinášející větší produkci medu.

Včelí úly a včelařské potřeby

foto: Expozice – včelařské potřeby

Expozice včelaření a včelařské potřeby

Interiérová expozice věnovaná včelaření. Ve vitrínách jsou uloženy rámky z úlů i nejrůznější plechové a skleněné nádoby.
Skanzen Přerov nad Labem, okres Nymburk, Foto © MaČe • fotogalerie

Řadu historických i mladších včelích úlů včetně včelínů nalezene rovněž v muzeích v přírodě ČR. Jedná se především o skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, dokládajícícím dlouhou tradici včelaření na Valašsku.

Mezi dalšími jmenujme skanzen Veselý Kopec na Vysočině nebo Přerov nad Labem, ve kterém jsou soustředěny stavby z úrodného Polabí. V interiéru jedné z těchto staveb (špýchar z Vlkavy) je rovněž instalována expozice věnující se právě včelařství. Expozici tvoří rámky z úlů a nejrůznější včelařské potřeby.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Brtě, včelí úly a včelíny v ČR © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *