Střešní šindele – rozměry a pokládka šindelů

Šindele představují klínovitě tvarovaná prkénka nevelkých rozměrů, používaná pro skládanou střešní krytinu. Díky rozměrům umožňují vyskládání složitých tvarů střech a jejich částí, např. nároží, úžlabí, kabřinec či vikýře. Pro pokládku šindele je důležitá znalost převládajícího směru větru. V řadě případů byl šindel kombinován s došky.

(z něm. Schindel)

foto: Střešní šindele

Šindelová krytina se vyznačuje poměrně „živým“ a plastickým povrchem z důvodu skladby z jednotlivých šindelů i střídání osvětlených a zastíněných ploch.
Valašské muzeum v přírodně Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie

Rozměry šindele

Rozměry jednotlivých šindelů se pohybují kolem 500 – 600 mm délky, 70 – 150 mm šířky a tloušťky na širší straně od 15 mm.

Vlastnosti šindelové krytiny

Šindelová krytina je poměrně lehká a esteticky působivá krytina z přírodního materiálu, pro kterou postačoval subtilní typ krovu s velkou osovou vzdáleností krokví, resp. vazeb (až 2000 mm) a často i řídké laťování (350-450 mm). V důsledku použití dřeva je však velmi snadno hořlavá a špatně odolává vlhkosti opakovaných dešťových srážek (nasákavost dřeva). Použití šindele je proto vhodné pouze na střechách s dostatečně strmým sklonem střešních rovin, ze kterých stačí dešťová voda snadno a rychle odtéci.

Přestože nejčastější řešení představovalo kompletní pokrytí střechy šindelem, poměrně časté bylo i řešení kombinující šindel s došky. V těchto případech byl z důvodu úspory nákladnější šindel soustředěn pouze po obvodě střešních rovin, zatímco střední část byla pokryta slaměnými došky.

Štípaný dřevěný šindel

Štípaný šindel je vyráběn z kvalitního a měkkého jehličnatého dřeva radiálním štípáním dřevěných špalků odpovídajícího průměru. Vybrané dřevěné špalky zbavené kůry a bez suků jsou rozštípány na jednotlivé šindele klínového tvaru, které jsou dále upravovány specielně zahnutými noži.

V nejširší části šindele jsou v krajních vláknech nožem vykrajovány drážky, do kterých při pokládání šindele zapadají svým užším koncem břitového profilu další šindele. Krytina ze štípaného šindele je poměrně trvanlivá, avšak představuje spalný typ krytiny poměrně dosti náročný na výrobu.

Řezaný dřevěný šindel

Vedle štípaného šindele je později používáno rovněž řezaného šindele, u něhož je štípání špalků nahrazeno řezáním. Řezaný šindel se vyznačuje rychlejší výrobou a je levnější než štípaný šindel. Má ovšem v důsledku přeřezání vláken dřeva drsnější povrch a menší životnost.

Plastový šindel

Šindele vyrobené z plastu představují pro historické stavby a novostavby tradičních forem nevhodné a nežádoucí řešení.

Pokládka šindelů

Vzájemně do sebe zapadající šindele se přibijí v jedné nebo častěji dvou vrstvách (jednoduché nebo dvojité kladení) na střešní latě pomocí čtyřhranných kovaných hřebíků – šindeláků. Později jsou samozřejmě používány i běžné hřebíky kruhového profilu s hlavičkou.

Šindele byly kladeny ostrou hranou proti převládajícímu směru větru. Kromě snadného obtékání vzduchu tím bylo vyjma možného sání vyloučeno i riziko nadzdvihávání jednotlivých šindelů. Rovněž poslední a cca o 100 mm přesahující řada šindelů u hřebene střechy byla volena s ohledem na převládající směr větru s vyloučením rizika snadného odtržení horní vrstvy šindelů vzájemně spojených systémem pero-drážka.

Autor textové části a fotodokumentace ke kapitole
Šindel – střešní šindele © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *