Průzkumy staveb – stavebně-historické průzkumy a archivní rešerše

Historickým vývojem staveb s důrazem na určení staří objektu i jeho pozdějších přestaveb se zabývají stavebně-historické průzkumy. Kromě dokumentace jsou jejich součástí rovněž archivní rešerše.

Stavebně-historický průzkum

K datování staveb dochází na základě kvalifikovaného odborného průzkumu a to na místě samém. Dále rovněž studiem historických pramenů včetně srovnání s jinými stavbami (region, typ stavby, sociální postavení majetele apod.).

Časové zařazení

Pro určení stáří stavby je doložení výskytu konkrétního stavebního materiálu až na vyjímky zpravidla zcela nedostatečné, a to právě z důvodu velmi širokého časového rozmezí jeho užívání.

Často je některý stavební materiál vlastně užíván po celou dobu tradičního vesnického stavitelství a jeho samotná existence bez užití vědeckých metod datování obvykle neposkytuje žádnou možnost zařazení do historické posloupnosti staveb nebo dokonce přesnější datování stavby.

Konstrukce a provedení

Jako dostateně přesné se však ukazuje časové zařazení stavby na základě typu stavební konstrukce a způsobu provádění – opracování materiálu, tesařské spoje, zdící spáry atd..

Vytápění objektu

Zcela zásadní vypovídací hodnotu o možném stáří stavby může mít rovněž alespoň z části dochovaný původní způsob vytápění objektu a přípravy pokrmů, později zpravidla často několikrát modernizovaný.

Přímé a nepřímé datování

Z praktického hlediska jsou výše uvedené způsoby určování stáří stavby zdaleka nejčastějším a skrze znalosti našeho tradičního stavitelství nepochybně nejpřístupnější i nejširším vrstvám společnosti.

Velmi často je možné najít dataci stavby přímo na vlastním objektu, resp. přesněji řečeno na některé jeho konstrukci (trámový strop, krov, vstupní portál, štít se štukovou výzdobou atd.). Nalezený letopočet přitom není možné automaticky vztáhnout na celý objekt, protože jednotlivé konstrukce nebo jejich povrchová úprava mohou být rozdílného časového určení. Datování konstrukce tak může odpovídat pouze některé z několika přestaveb objektu v průběhu dlouhého vývoje, který je pro historické stavby více než příznačný.

U staveb ve vesnickém prostředí je datování historických konstrukcí s ohledem na rozmanité přírodní podmínky navíc ztíženo značnou hospodářskou nerovnoměrností mezi jednotlivými regiony i velkými sociálním rozdíly ve skladbě obyvatelstva. V důsledku toho mohou i některé podobné stavební konstrukce v závislosti na prostředí výskytu pocházet z rozdílného časového období, překračujícího nezřídka i hranici sta let.

Obdobně je tomu také s počátečným nástupem a posléze již naprosto převažujícím vlivem slohových stavebních projevů, jejiž uplatnění ve vesnickém prostředí může oproti městu nebo církevním či panským stavbám nabývat značného a regionálně proměnlivého posunu ve formě rozdílného časového zpoždění.

Avšak již počátkem barokního období nám ve výrazně zvýšeném počtu příspívají k poznání vesnického stavitelství také dochované písemné, mapové a obrazové prameny velké historické hodnoty. Archivní rešerše jsou tak nedílnou součástí každého stavebně-historického průzkumu.

Autor textu ke kapitole
Průzkumy staveb © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

doplnit