Mansardové krovy na střechy škol, far, hospod a zámečků

Na stavbách škol, farních úřadů, hospod i zámečků se více něž jinde uplatnila tvarově náročná mansardová střecha. Této odpovídala složitější konstrukce krovu se stolicemi, profilovanými římsami a šindelovou krytinou.

Mansardové krovy

V typicky barokních mansardových krovech, které se na venkově užívaly na významnějších stavbách (školy, farní budovy, hospody, mlýny atd.) do počátku 19. století, se uplaťnovaly ležaté i stojaté stolice.

Střešní římsa mansardových střech

Patřila k nim zpravidla profilovaná římsa pracně tesaná z trámu, nasazená na čele vodorovných prvků ve zlomu obou částí střechy. Někdy se profilované římsy uplatnily i jako korunní římsy pod krovem, zpravidla opět u mansardových střech.

Štítová římsa sedlových střech

Římsa se ale jako znak zvlášť vyspělé tesařské práce mohla objevit i mezi čelní stěnou a štítem a rovněž i přímo ve vodorovném členění štítu, resp. lomenice, jak se běžně vyskytuje u náročně provedených roubených domů z přelomu 18. a 19. století v severovýchodních Čechách

Se souhlasem autora převzato z publikace
Lidové stavby.  Architektura českého venkova © Jiří Škabrada