Datování staveb – metody datování

Kromě tzv. stavebně-historických průzkumů staveb zahrnujících rovněž archivní rešerše nabývají na významu rovněž exaktní metody datování vzorků stavebního materiálu použitého na stavbě konkrétního objektu.

Exaktní datování materiálu

Výjimku z hlediska velmi obtížného určení stáří objektu pouze na základě dochovaného stavebního materiálu mohou přestavovat některé moderní exakní metody datování staveb, resp. odebraných vzorků.

Mezi tyto metody náleží např.

  • dendrochonologické datování dřeva
  • radiouhlíkové datování
  • termoluminiscence atd.

Kromě již zmíněného datování vzorků a nikoliv vzniku stavby samotné mají i řadu dalších úsklalí, protože nám nemohou poskytnou kompletní výklad stavebně-historického vývoje stavby v průběhu její existence a některé údaje musí být následně korigovány (např. u dendrochronolického datování dřeva je určen přibližný rok skácení stromu, přičemž dřevo nemuselo být použito hned a mohlo být po nějakou dobu skladováno apod.).

Mezi další úskalí patří rovněž výše prostředků vynaložených na datování i technické vybavení, přesahující často možnosti jednotlivce.

Autor textu ke kapitole
Datování staveb © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

doplnit