Raabizační vesnice založené ve 3/4 18. století

K zakládání raabizačních vesnic došlo za vlády Marie Terezie na počátku poslední čtvrtiny 18. století. V rámci rabizace bylo v Čechách založeno více než sto vesnic a obdobný počet byl založen i na Moravě. Raabizační vesnice vrcholného novověku se oproti sídlům vrcholně středověkého původu vyznačují odlišným půdorysným uspořádáním i stavebním fondem.

Raabizace

Raabizací nazýváme poddanskou a pozemkovou reformu pojmenovanou podle jejího iniciátora – dvorního rady F. A. Raaba. Podnětem k zahájení reformy byla neefektivnost zemědělského hospodaření na vrchnostenských dvorech, které byly odkázány na neproduktivní robotní praci svých poddaných. V reakci na tuto skutečnost došlo od roku 1775 ke zrušení dvorů na všech bývalých jezuitských i komorních a městských panstvích. Na nátlak feudální vrchnosti byly raabizační reformy císařem Josefem II. pozastaveny a některá města nebo panství raabizaci odmítla již z počátku.

Robota a selské bouře

Cílem pozemkové a současně i poddanské reformy byla především snaha zvýšit produktivitu zemědělské výroby a současně upustit od rozsáhlých robotních povinností vyvolávajících v tomto období již značné selské bouře. Nejvíce raabizačních vesnic vzniklo právě v blízkosti ohnisek těchto bouří, zejména pak ve východních Čechách.

Zrušení dvora a rozpracelování půdy

Zrušené panské dvory byly rozprodány či pronajaty a jejich pozemky rozparcelovány, a to zpravidla mezi poddané. Rušení panských dvorů či velkostatků v období raabizace bylo nezřídka provázeno i fyzickým zrušením dvora.

Velké hospodářské dvory jednotlivých panství s rozsáhlými polnostmi byly přitom nahrazeny menšími zemědělskými usedlostmi s menší výměrou půdy, lépe vyhovujícím potřebám jedné rodiny. Počet zemědělských usedlostí v tomto období výrazně stoupl a přinesl sebou i požadované zvýšení zemědělské výroby.

Rozdělení dvora a samostatné jednotky

Časté bylo rovněž rozdělení vrchnostenského dvora do několika provozně samostatných částí, které byly stavebně odděleny a adaptovány pro potřeby nově vzniklých hospodářských a obytných jednotek.

Stavební fond raabizačních vesnic

Vedle půdorysného uspořádání menšího měřítka je pro vrcholně novověké raabizační vesnice příznačné i početnější zachování staveb odpovídajících době založení, někdy i včetně výplní otvorů (okna, dveře, vrata).

Jmenný rejstřík raabizačních vesnic

Přestože za určující je nezbytné považovat historické souvislosti spočívající ve vazběna bývalé panství i charakteristické půdorysné uspořádání, mohou na založení vesnic v období raabizace přímo či nepřímo poukazovat i jejich názvy.

V rejstříku jmen lze častěji vysledovat přívlastek Nový nebo Nová. S raabizací přímo souvisí název obce Tereziny Dary (k reformě došlo za vlády Marie Terezie) a Ráby (pojmenované na počest jejího reformátora).

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Raabizační vesnice © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

Lidové stavby. Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Dějiny zemí Koruny české I. © Vratislav Vaníček, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Ivan Rada

Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *