Přírodní vlivy, sídla a stavby – voda v krajině, podmáčená a záplavová území

Nedílnou složkou přírodních podmínek ovlivňujících umístění a podobu každého sídelního útvaru jsou rovněž klimatické vlivy. Tyto ostatně ovlivňovaly rovněž umístění samotných staveb v usedlosti a rovněž jejich konstrukční řešení.

foto: Rozlivná území vodních toků

Vlevo rozlivné území Vermířovského potoka v lokalitě Dolní Paseky. Rybník a mlýnský náhon již neexistuje, nově zastavěno. Cesta s potokem vpravo dole téže mapy je dnes ulice V Mokrém. Vpravo Horní Paseky.
Obec Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, © ČÚZKfotogalerie

Voda a kvalita půdy

Kromě samotných vodních ploch a vodotečí se voda v krajině projevovala rovněž ve formě dešťových srážek. S četností a vydatností srážek souvisela rovněž kvalita půdy, která byla i jedním z řady faktorů rozhodujících o vhodnosti lokality k trvalému zemědělskému osídlení.

Podmáčená území

Zohledňovány ovšem byly i rizikové jevy související s vodním režimem krajiny. Jednalo se zejména o situování staveb (i místních komunikací) mimo mokré louky a další podmáčená území tvořící potoční nebo říční nivu proměnlivé šířky a průběhu.

Zpravidla se tedy jednalo o umístění staveb ve větší vzdálenosti od vodního toku nebo na vyvýšených terasách. Nutno přitom podotknout, že neméně důležitým důvodem byla i snadná dostupnost obhospodařovaných pozemků situovaných v náhorní poloze.

Rozlivná a záplavová území

foto: Nivní území vodních toků

Koryto řeky Jizery severně od Turnova, vlevo proslulý Dlaskův statek (dům značen červeně, i když roubený). Podél vodního toku mokré louky nevhodné k zastavění, na malé mapce aktivní zóna záplavového území pro Q100.
Obec Dolánky u Turnova, okres Semily, © ČÚZK © VÚV TGMfotogalerie

V důsledku dlouhotrvajících srážek nebo jarních tání sněhu bývala nejdříve zaplavována nivní území potoků a řek, nemající často ani pevné břehy. Známy jsou i případy, kdy z důvodu častých záplav docházelo k přemístění osad nebo jednotlivých staveb a jejich opětovnému vybudování na bezpečnějším místě neohrožovaném povodněmi.

Na druhou stranu vznikaly i osady, které byly na vodním toku, přítoku nebo náhonu závislé. Příkladem mohou být rybářské osady, např.Rybáře v dnešní Troji v Praze a samozřejmě též stavby rybáren. Obdobně tomu bylo i v případě staveb na vodní pohon (vodní mlýny, pily atd.). Zajímavý příklad ve vztahu k podmáčeným loukám představují i seníky v okolí Třeboně.

Obecně platí, že rozlivná území byla zastavována až později v souvislosti se stavebním rozvojem obcí uvnitř intravilánu. Nejvíce postižená povodněmi přitom zpravidla byla a jsou obce založené v údolních polohách, respektive v dolní části bez možnosti odtoku vody do nižších poloh nebo její „rozlití“ do okolí.

Povětrnostní vlivy

Dopad na charakter zástavby ovšem mohly mít i povětrnostní vlivy, zejména v případě nechráněných poloh ve vyšších nadmořských výškách.

Obecně se drsnější klimatické podmínky projevily zejména soustředěním staveb kolem hospodářského dvora do kompaktnějších, tedy uzavřenějších forem. Tímto se zásadně odlišovaly oproti formám s volnějším rozmístěním, tj. bez stavebního propojení jednotlivých objektů usedlosti. V některých případech byly všechny prostory dokonce soustředěny pod jednu střechu a vznikl tzv. jednotný dům.

Klimatické vlivy a zakládání vesnických sídel v ČR © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *