Přírodní podmínky a obce – vliv polohy a terénu na vesnická sídla

Každé z vesnických sídel se vyznačuje jedinečným a nezaměnitelným přírodním prostředím, které se podstatnou měrou podílelo na formování půdorysného uspořádání sídelního útvaru i samotném řešení staveb.

foto: Vesnice v údolní poloze

Vesnice v údolní poloze členitého terénu Jeseníků. Založení souvisí s těžbou nerostných surovin.
Obec Horní Údolí, okres Jeseník, Fotokopie © MaČe • fotogalerie

Geografická poloha

Z přírodních podmínek mělo na volbu lokality určené k trvalejšímu osídlení vliv zejména samotné geografické umístění, předurčující:

  • zemědělské využití krajiny (např. vnitrozemí a jižní Morava – obilnářství, vinařství nebo dobytkářství, to i ve vyšších polohách)
  • řemeslnou výrobu (např. severní Čechy a Morava – sklářství, tkalcovství nebo plátenictví, později manufaktury)
  • těžbu dřeva či nerostných surovin (např. pohraničí a Vysočina – souvisí s rozvojem hutí a průmyslu)

Mohlo se přitom jednat o oblasti charakterizované především podle nadmořské výšky jako:

  • nížiny (nížinné oblasti)
  • vysočiny (výšinné oblasti – pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny)
  • podhůří (přechodné oblasti)

Členitost terénu a porost

foto: Vesnice v náhorní poloze

Vesnice založená v náhorní poloze částečně zemědělsky využívané Svitavské pahorkatiny.
Obec Vysoká, okres Ústí nad Orlicí, Foto © MaČefotogalerie

Rozhodujícím přitom byla rovněž geomorfologická členitost okolního terénu, v rámci které můžeme rozlišit polohy

  • rovinné
  • svažité (i úboční)
  • údolní (v horní či dolní části)
  • náhorní (i ostrožní)

Typ polohy přímo odkazuje na terénní profil a společně se zeměpisném umístěním nepřímo na možnou hustotu zalesnění včetně skladby lesních porostů. Zároveň se tato poloha mohla promítnout i do názvu místních jmen obcí, jako např. Vysoká, Údolí, Důl atd.

Je přitom zřejmé, že v případě založení vsi v rovinném terénu bylo celkové rozvržení zástavby i plužiny ovlivněno méně než v případě stísněných údolných poloh nebo svažitého terénu. Totéž platí i o umístění jednotlivých staveb, kdy zejména na strmých úbočí horských svahů mohlo být nalezení vhodného místa pro stavbu méně snadné.

Voda v krajině

O vhodnosti lokality k trvalému osídlení rozhodovala rovněž voda v krajině, zejména pak dostupnost vodního zdroje. Trvalý vodní zdroj v podobě řeky či potoka zajišťoval i potřebnou úrodnost půdy, závisející ovšem též na dalších faktorech.

Klimatické vlivy

Mezi těmito faktory hráli důležitou roli zejména klimatické vlivy, ovlivňující úrodnost půdy i podobu sídelních útvarů a samotných staveb.

Přírodní podmínky a zakládání vesnických sídel v ČR © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

Typy vesnických sídel v Čechách (1935)
Typy venkovského osídlení na Moravě (1946)
Základní problematika urbanistické struktury .. (1955)
Zaniklé středověké osady a jejich plužiny .. (1983)
Encyklopedie. Lidová architektura (1983)
Lidová architektura (1996)
Lidové stavby. Architektura českého venkova (1999)

Český rozhlas – historický vývoj osídlení
Ústřední archiv zeměměřictví a katastru
Historické letecké snímky

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *