Nátěry na dřevo – ochranné nátěry dřeva a poškození

S ohledem na svoji funkci a exponovanost jsou degradací a poškozením často postiženy venkovní nátěry. Mezi hlavní příčiny náleží nejenom působení klimatických podmínek, ale rovněž použití nevhodných nátěrových hmot.

Poškození a degradace nátěrů na dřevo

Poškození a degradace nátěrů dřeva povětrností, difúzí vodní páry nebo nesprávným technologickým postupem. (foto: MaČefotogalerie).

Prodyšné nátěry

V minulosti nemuselo být konstrukční dřevo v exteriéru natíráno vůbec nebo bylo konzervováno olejovým nátěrem. Olej se do natřených dřevěných prvků vsákl aniž by vytvořil viditelnou povrchovou vrstvu.

Kromě tohoto byly na interiéry a exteriéry staveb velmi často užívány vápenné nátěry, pro dosažení barevnosti někdy míchané s hlinkou. Zvláště v některých regionech a určitém časovém období bylo plošné bílení stěn charakteristickým rysem místní lidové architektury. Vápenný nátěr již na povrchu dřeva vytvářel souvislou vrstvu (tzv. film), avšak tato zůstávala prodyšná.

Vápno plnilo rovněž konzervační funkci a dokázalo chránit povrch dřeva proti biologickému napadení. Nátěry vápnem se vyznačovaly nízkou trvanlivostí a proto musely být pravidelně opakovány.

Neprodyšné nátěry

V případě mladších nátěrů sloužících ochraně dřeva jsou často užívány průmyslově vyráběné nátěrové hmoty – barvy a laky. Tyto jsou sice samy o sobě trvanlivější a odolnější proti smývání dešťovou vodou, avšak často neprodyšné.

Povrch dřevěných prvků je po natření neprodyšnou barvou nebo lakem zcela uzavřen a dřevo nemůže rychle vysychat. V důsledku tohoto jsou vytvořeny nepříznivé vlhkostní podmínky, při kterých může snadněji dojít k biologickému napadení dřeva. Vlhkost se do natřeného konstrukčního dřeva přitom zpravidla dostává vzlínáním, sparami nebo trhlinami i nepatrné šířky.

Trhliny a odlupování

Samotné neprodyšné nátěry jsou zpravidla poškozeny trhlinami různé šířky, vznikajícími v důsledku teplotních a vlhkostních změn cyklického charakteru. Těmto změnám je přitom vystaven nejen samotný nátěr, ale rovněž natíraná konstrukce. Zvláště náchylné ke vzniku trhlin jsou zejména rychleschnoucí barvy a laky tvořící na povrchu dřeva tvrdý film, neschopný pružně reagovat na deformace různého původu.

Velmi častá je rovněž nesoudržnost nátěru s podkladem, tvořeného jedním nebo více dřevěnými prvky. Projevuje je zpravidla boulením nebo následným odlupováním různě velkých ploch. Dochází k tomuto zpravidla v důsledku difúze vodních par, pro které je neprodyšná vrstva na straně exteriéru překážkou.

„Vrásnění a puchýře“

Častou příčinou snížení kvality povrchového nátěru je rovněž nedodržení správného technologického postupu. Jedná se zejména o nedodržení způsobu zpracování nebo aplikaci nátěrové hmoty (barvy či laku) za nevhodných klimatických podmínek. Mezi tyto náleží zejména vysoké teploty a přímé sluneční záření, mráz, déšť apod.

Sanace a impregnace

Kromě ochranných nátěrů na dřevo existují rovněž nátěry sanační a impregnační, sloužící k likvidaci škůdců nebo zlepšení vlastností dřevní hmoty. Tyto nátěry mohou být samy o sobě příčinou dalšího poškození dřeva. Příkladem mohou být protipožární nátěry na bázi amonných solí, zvyšující protipožární odolnost za cenu rozvláknění dřevních vláken.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Ochranné nátěry na dřevo © Martin Čerňanský