Ohrožení venkovského prostředí ČR – stavby a zemědělství, půda a pozemkové úpravy, krajinný ráz

Venkovský prostor na území Čech, Moravy a Slezska je ohrožen především nevhodnými podmínkami pro zemědělství a malé podnikání, ztrátou vztahu k půdě, nevhodnými pozemkovými úpravami a nedostatečnou ochrannou krajinného rázu.

Vynucený rozpad tradičního rolnického hospodaření měl za následek nejen proměnu krajinného rázu v důsledku rušení mezí, scelování pozemků a výrazně neekologického hospodaření, ale rovněž postupné chátrání a zánik řady hospodářských staveb jež předstaly být po kolektivizaci zemědělství užívány ke svému původnímu účelu. Obec Porešín, okres Příbram (foto: MaČe • fotogalerie)

Půda a stavby

Závažný problém pro současné a zejména budoucí venkovské prostředí představuje ztráta vztahu k půdě, dříve nezbytné pro obživu většiny obyvatel venkovských a příměstských obcí. Rozpad individuální rolnického hospodáření v důsledku kolektivizace zemědělství nebo přinejmenším touto kolektivizací výrazně urychlený bez možnosti ataptace na nové společenské a hospodářské podmínky byl kromě bezpráví a řady dalších negativních společenských jevů provázen:

  • změnou vlastnictví odcizené půdy
  • ztrátou funkce řady hospodářských staveb

Z hlediska urbanistického a stavebního vývoje vesnických sídel znamenala ztráta funkčního využití hospodářských staveb jejich postupný zánik nebo podstatné zhoršení stavebně-technického stavu. K tomuto docházelo zejména u hospodářských staveb náležejících k největším a nejvýstavnějším zemědělským usedlostem, které náležely k historickému jádru obcí středověkého původu.

Zániku nebo chátrání se nevyhnuly ani panské dvory na bývalých panstvích, zvláště pokud náležely ke konfiskovanému majektu šlechty. V některých případech byl zánik oddálen využíváním panských dvorů pro státní statky nebo jednotná zemědělská družstva, avšak bez investic do jejich oprav a obnovy.

Společně s vodou a vzduchem přitom půda představuje základní složku životního prostředí. Je hlavním článkem

  • vodohospodářských systémů
  • největším rezervoárem vod
  • výrobním prostředkem

Současně s množstvím a kvalitou vody i vzduchu půda v dlouhodobém časovém horizontu určuje a zároveň limituje další rozvoj sociálně-ekonomické sféry.

Zemědělství

Velký problém pro současné prostředí venkova představuje nedostatečná podpora zemědělství nejen s ohledem na výši prostředků, ale především ve vztahu k úkolům a cílům této podpory. Zemědělská činnost přitom v minulých staletích nejvýrazněji formovala vzhled venkovské krajiny a to zejména úrodných nížinných oblastí. Docházelo k tomuto přirozeně za soustavného působení přírodních faktorů i dalších vlivů.

Výroba a služby

V méně úrodných horských a podhorských oblastech byly nedostatečné příjmy venkovského obyvatelstva z hospodaření kompenzovány domácí řemeslnou výrobou. Je zde proto důležitá podpora malého podnikání slučitelného s venkovským prostředím i okolní přírodou. Důležitá rovněž není přímá výše podpory či dotací, ale především vytvoření vhodných podmínek společně s udržitelnou podporou turistického ruchu.

Pozemkové úpravy

Za problematické lze považovat rovněž nežádoucí pozemkové úpravy. K těmto sice docházelo již v minulosti, ovšem v poněkud jiné formě a rozsahu s ohledem na možnosti tehdejší doby bez těžké techniky. Příkladem může být scelování pozemků po zakládání panských dvorů, tj. velkostatků budovaných v souvislosti s podnikáním šlechty v době doznívající renesance a zejména v průběhu baroka.

Výrazně negativní dopad mělo však až scelování polí po 2. světové válce provázené rozoráním mezí jako důležitého krajinotvorného a přírodního prvku. Rozorání mezí bylo zároveň proklamovaným heslem ve smyslu setření „třídních rozdílů“.

V současné době jsou nevhodné pozemkové úpravy zapříčiněny zejména upřednosťováním zájmů ekonomicky silných subjektů před optimálním uspořádáním pozemků respektujícím požadavky:

  • ochrany půdního fondu, zejména nejvyšší bonity
  • ochrany životního prostředí, např. větrná eroze
  • územního plánování včetně historicky komponované krajiny

Příkladem může být těžba surovin na území velkého rozsahu nebo výstavba rozsáhlých komplexů těžkého průmyslu a výroby.

Krajinný ráz

Venkovské prostředí je ohroženo rovněž nedostatečnou ochrannou krajinného rázu, zahrnující výše uvedené složky životního prostředí i historické a současné působení člověka. Krajinný ráz převážně kulturní krajiny může být velmi snadno narušen např:

  • povolováním staveb ve volné krajině, např. mimo historický intravilán
  • povolováním staveb po celém obvodu sídel, např. záhumenní prostory
  • nevhodnými záměry v krajině, např. povrchová těžba, větrné turbíny atd.

V případě výše uvedených staveb nebo jiných rozvojových záměrů je snahou omezit jejich rušivé působení a to zejména vhodným umístěním v závislosti na struktuře osídlení a funkčním využití stavby. S ohledem na přírodní a kulturně-historickou charakteristiku konkrétní oblasti nebo lokality je proto důležité respektovat zejména:

  • přírodně chráněná území
  • krajinné dominanty a prvky
  • památkově chráněná území
  • kulturní dominanty a památky
  • harmonické měřítko
  • prostorové vztahy atd.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Ohrožení venkovského prostředí © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *