Stavební úpravy průčelí roubeného domu – použití omítky, obkladu nebo zdiva

Stavební úpravy štítového průčelí domu náleží mezi poměrně časté modernizační zásahy. Souviset přitom mohou nejen s protipožárními opatřeními vyžadujícími nespalný materiál, ale rovněž snahou o „zděný vzhled“ po vzoru slohové architektury.

Patrový dům s podstávkou, obloženou společně se stěnami přízemí prkennými bedněním. Přední část patra a štít obloženy vláknocementovými šablonami čtvercového formátu, kladenými na koso (foto: MaČefotogalerie).

Roubená stěna

Obvyklé řešení v případě domu s podstávkou přestavuje roubené přízemí nebo alespoň jeho přední obytná část – světnice. Roubená konstrukce využitá na stěny v přízemí, snadno deformovatelné pod svislým zatížením, je přitom konstrukčním důvodem pro uplatnění podpěrného rámu – podstávky. Podstávka přitom plnila rovněž dekorativní funkci, s výrazným pohledovým uplatněním v exteriéru stavby.

Ve většině případů nebyla podstávka ani průčelní stěna zprvu opatřena žádnou vnější povrchovou úpravu s možnou výjimkou v případě konzervačních nátěrů dřeva. Stavební úpravy se přitom soustředily pouze na výměnu uhnilých spodních trámů a jejich nahrazení novými, případně postupným přezdíváním. Totéž platilo i v případě postávkových slouků, někdy zkrácených nebo nahrazených zcela.

Omítnutá stěna

Zejména v oblastech charakterizovaných drsnějšími klimatickými podmínkami mohla být průčelní stěna podstávkového domu opatřena vnější povrchovou úpravou. Mohlo se přitom jednat o omítku nebo obklad s použitím prken, břidlice nebo vláknocementových šablon.

V případě zcela nebo zčásti omítnutého domu se mohla podstávka propsat rovněž do plastické výzdoby. Nikoliv tedy pouze jako skutečná konstrukce vystupující pod omítkou, nýbrž jako její iluzivní provedení (např. na bočním průčelí bez podstávky). V tomto případě pochopitelně nedosahuje plastický rám takové tloušťky jako skutečné sloupky, pásky a ližiny tesařského rámu.

V případě obkladu mohl být tento opět použit na celou stavbu nebo jen část, zejména pak průčelní stěnu (někdy jen na úrovni přízemí či patra). V případě obkladu použitého na přízemí byla obkladem zpravidla opatřena i samotná rámová konstrukce podstávky. Tato zůstává samozřejmě poměrně snadno idenfitifkovatelné díky charakteristickým „V“ tvarům na úrovni přízemí, ať již jsou použita prkna, břidlice nebo šablony.Stavební úpravy štítového průčelí domu s použitím omítky nebo zdiva. Nejedná se o poškození ani poruchu, ale naopak již doklad stavebně-historického vývoje. Uvedeny pod kapitolou Poškození a poruchy staveb pouze pro srovnání (Foto: MaČefotogalerie).

Obezděná stěna

V případě obezdění roubené světnice domu nebo přizdění plenty pouze k přízemní části štítového průčelí je podstávka zpravidla odstraněna. Funkci rámové konstrukce vynášet patro a střechu ostatně přebírá nové zdivo, obvykle z pálených cihel.

Kromě samotného regionu a patrového uspořádání domu může na podstávku upozorňovat v případě prostého přizdění rovněž nárožní vazba. U domu s podstávkou bylo totiž přízemí ustoupeno právě o rozměr konstrukčních prvků (sloupky a pásky), zatímco u domu bez podstávky je nárožní vazba průběžná a přízemí i patro tvoří jednu rovinu.

I v případě patrových domů bez podstávky však mohlo docházet k úpravě štítového průčelí omítnutím nebo přizděním. Docházelo k tomuto především za účelem dosažení výše uvedeného „moderního a zděného“ výrazu stavby při pohledu z veřejného prostoru.

Přezděná stěna

U domů majících přezděné štítové průčelí může být prokázání existence podstávky poměrně obtížné až nemožné, pomineme-li veskrze nežádoucí destruktivní průzkumné metody nebo historickou dokumentaci stavby.

Dochována je přitom řada stavebních úprav. Při některých byla štítová stěna přezděna celá včetně přilehlého úseku nároží v přízemí i patře, u jiných jen v přízemí nově charakterizovaném větší tloušťkou stěny. Díky tomuto rozdílu v tloušťce je koruna přízemního zdiva vyspádována a opatřena krytinou.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Štítové průčelí roubeného domu © Martin Čerňanský