Holašovice a seznam UNESCO – prezentace památek pro děti a mládež

Pracovní verze didaktického projektu pro vesnická sídla a lidovou architekturu. Projekt byl představen na workshopu Netradiční formy prezentace památek UNESCO dětem a mládeži. Pořadatelem akce konané 2. 12. 2008 v areálu státního hradu a zámku v Českém Krumlově byl Národní památkový ústav.

Stručně o projektu pro děti a mládež

Horní třetina každé stránky s vyjímkou příloh obsahuje mapu nebo fotografii Holašovic a text vztahující se k historii nebo stavebnímu fondu obce. Zbývají část je věnována obecnému přehledu s využitím fotografií, které mohou pocházet i z jiných lokalit. Tato část společně s textem slouží jako nápověda pro jednotlivé dotazy, u kterých je správná pouze jedna odpoveď (případně všechny kromě jedné).

Historické a soudobé mapy

Holašovice je jihočeská vesnice vzdálená přibližně 15 km západně od Českých Budějovic. Zároveň se nalézá pod vrchem Skalka na severním úpatí pohoří Blanský les, na samé hranici stejnojmenné chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Pro své mimořádné hodnoty byla obec zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a zasluhuje naši ochranu.

Půdorysy vesnic

Historické jádro Holašovic je středověkého původu. Vesnici tvoří zděné usedlosti uspořádané kolem veřejného prostoru návsi.

Náves s rybníkem a vzrostlými stromy se vyznačuje téměř obdélníkovým tvarem. Dosahuje úctyhodných rozměrů 210 x 70 metrů. Vedle sebe řazené selské statky vytvářejí návesní fronty. Mezi nimi v rozích návesního prostoru vybíhají místní komunikace.

Vesnice a její stavby I.

Usedlosti kolem návsi mají úzký obdélníkový půdorys. Stavby se vyznačují nejčastěji trojstranným uspořádáním kolem dvora.

Obvyklé rozmístění představuje dům s navazujícími komorami, chlévy nebo stájí. Naproti stojí sýpka nebo výměnek a hospodářské objekty. Vzadu je dvůr uzavřen stodolou, za kterou bývá velká zahrada. Vpředu je ohradní zeď s branou.

Vesnice a její stavby II.

Z původních 17 usedlostí obklopujících holašovickou náves se v 19. století oddělilo několik menších. V současnosti můžeme napočítat na 22 statků o celkovém počtu čítajícím přes 120 staveb.

Vedle obytných staveb jsou započítány i hospodářské objekty (chlévy, sýpky, stodoly). Nechybí ani škola a na návsi dosud stojící kaple, kovárna a pumpy. Obecní pastouška bohužel již zanikla.

Příloha I. – najdete správnou cestu

Přílohu č. 1 představuje půdorys návsi v Holašovicích, po jehož obvodě jsou sklopeny štítová průčelí staveb obklopujících náves. Uprostřed návsi je zobrazena kovárna a kaple, přičemž úkolem je najít správnou cestu.

Pohled do historie I.

Ves byla založena kolem poloviny 13. století na kmenovém území slovanských Netoliců. Název Holašovice napovídá, že se zde usídlili Holasici – lidé šlechtického zakladatele Holase.

Velmi důležitým se v životě vsi stává rok 1292, kdy ji český král Václav II. daroval cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. V jeho držení zůstaly až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení roboty v Čechách.

Pohled do historie II.

Během staleté historie postihla vesnici řada pohrom. Jako majetek církve utrpěla především za husitských válek při tažení Jana Žižky na Prachatice.

Největší pohroma ji postihla na konci 1. čtvrtiny 16. století. Tehdejší morovou epidemii přežili pouze 2 lidé! Církevní vrchnost ves dosídlila poddanými z Rakouska a Bavorska. Po II. světové válce byla část usedlých obyvatel odsunuta.

Konstrukce a materiál

Na starší jihočeské stavby byl použit stejný materiál jako po celém území Čech. Bylo jím stavební dřevo, ze kterého byly roubeny obytné i hospodářské objekty.

Avšak již historická mapa z roku 1827 zobrazuje žlutou barvou (tj.barvou ohně a dřeva) pouze stodoly a dvě drobné stavby při návsi. Obytná stavení a sýpky jsou červené, značící zděnou nespalnou konstrukci.

Tvar a členění štítů

Ještě před 1. polovinou 19. století nastává v Holašovicích období velkého stavebního rozmachu. V průběhu čtyř desetiletí dochází k přestavbám starších štítových průčelí, jejichž původní podobu neznáme.

Nová podoba se stává neobyčejně výraznou a vtiskuje stavbám jihočeských Blat malebný vzhled. Zedničtí mistři oživují starší barokní tradice, později znamé jako selské baroko.

Příloha II.

Přílohu č. 2 představuje několik variant štítových průčelí domu se třemi okenními osami v přízemí. Úkolem je najít zpaměti charakteristický tvar štítového průčelí blatského domu, přičemž správné je pouze jedno řešení.

Střešní krytina

Střechy starších staveb byly v jižních Čechách nepochybně kryty spalnou krytinou – došky nebo šindelem. Hořlavá krytina byla v minulosti ostatně používána po celém území naší republiky.

Stavby dochované v Holašovicích však představují až mladší, tj. zděnou vrstvu zástavby. Jejich převážně sedlové střechy jsou s ohledem na protipožární nařízení kryty výlučně nehořlavou střešní krytinou.

Výzdoba průčelí staveb

V Holašovicích se dřevěné stavby nedochovaly a neznáme ani jejich výzdobu. Výzdoba starších zděných staveb je dochována jen ojediněle a to nálezem raně novověkého rytého kvádrování při opravě fasády sýpky.

Důvodem zániku starší výzdoby je již zmíněná přestavba průčelí a vjezdových bran z let 1840-1880, při které bylo omítnuté zdivo staveb opatřeno novou výzdobou i zdobnými prvky.

Příloha III.

Přílohu č. 3 představuje kaple situovaná na holašovické návsi. Úkolem je spojit jednotlivé očíslované body.

Autoři a použitá literatura

Poslední strana publikace obsahuje údaje o autorech projektu (text a fotodokumentace, didaktická spolupráce, grafické zpracování) a další důležité informace (historické fotografie, kresby staveb, podpora projektu, spolufinancování projektu a mapové podklady). Je zde uveden rovněž seznam doporučené a použité literatury.

Autor publikace k UNESCO – Holašovice pro děti a mládež © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *