Výzdoba štítu dřevěných a zděných staveb

Výzdoba štítu domů nebo objektů jiné funkce má své zvláštnosti u dřevěných a zděných staveb. V lidové stavitelství se uplatňují především elementární formy výzdoby štítu. Vnějším výrazem odráží zejména vlastnosti použitého stavebního materiálu a možnosti jeho opracování nebo povrchové úpravy. Je úzce spojena s barevností.

Štíty dřevěných staveb

K rozvoji výzdoby štítu dřevěných staveb došlo od 2. poloviny 18. a v 19. století. Dřevěné štíty jsou zdůrazňovány drobnými architektonickými prvky, specifickými v různých krajových oblastech (profilované lišty, různě tvarované větrací otvory apod.).

Základní členění výzdoby štítu odpovídá konstrukci krovu. Malebnost lomenic zvyšovala místy i dekorativní malba (severovýchodní a východní Čechy, východní Morava, Českomoravská vrchovina), vytvořená obvykle na obíleném podkladě barevnou hlinkou (černá, červená, modrá, zelená, méně žlutá) ředěnou mlékem. Zvláštní místo zaujímají hrázděné štíty na Chebsku (viz. též hrázděné konstrukce).

Štíty zděných staveb

Výzdoba štítu zděných staveb se rozvinula ve větším rozsahu až od 2. čtvrtiny 19. století. Výtvarné pojetí zděných štítů dosáhlo největší osobitosti a rozvoje v jižních Čechách (Blatský dům). Plastické členění vytvářeli lidoví řemeslníci architektonickými prvky rozloženými vodorovně (římsy, pásy, pásky), vertikálně (lizény, pilastry) nebo neutrálně (oblouky, křivky, voluty). Osobitý výraz dodávají zděným štítům i dekorativní prvky převzaté ze slohové městské architektury nebo vycházející z lidové ornamentiky. Výzdobný charakter mají i různé nápisy, často plastické na plochém povrchu štítu a rámované zrcadly (V. Frolec, str. 257/změněn slovosled).

Tabulka

1. Okenní tabulka skla;

2. Prkno zavěšené na dřevěném štítě, na němž jsou údaje o stavbě, např. letopočet, stavebník (Humpolecko aj.) (J. Vařeka, str. 229).

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.