Průvlak, podvlak

Masivní trám podpírající stropní konstrukci. Původně byl položený středem stropu pod trámy po celé délce stavby. V 19. a 20. století pak především v obytné části, ve světnici. Někdy byl uprostřed rozpětí průvlak podepřen dřevěným sloupem. Na horní volnou plochu průvlaku se odkládaly drobné předměty, knihy a různé písemnosti. Plocha průvlaku byla zdobena vyřezávaným ornamentem, býval tu uveden rok stavby a jméno stavebníka, popř. stavitele. Na hranách byl průvlak podobně jako stropnice zdoben podélnými zářezy a vruby, vykrojenými pořízem. Vznik průvlaku byl vyvolán především zatěžováním podstřeší (změna půdy ve skladovací prostor sýpky apod.). U nás jsou nejstarší datované průvlaky doloženy od 17. století. Průvlak má řadu lokálních označení („ rošt “, „ rešt “-jihovýchodní Morava, „ respa “- Lašsko aj.) (lit. 016: V. Frolec, str. 178/kráceno, změněn slovosled).

Autor hesla Průvlak (podvlak) z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka

Též pod názvy:

Rošt

1. Spojení dvou trámů položených na sebe;

2. Průvlak (lit. 016: J. Vařeka, str. 184).

Respa (nářečně, Lašsko)

Rešt (nářečně, jihovýchodní Morava) (z němčiny)