Šindel a šindelová krytina na střechu, stěny i štíty

(z německého die Schindel, též Schindeldach, kde dach je střecha)

Krytina z úzkých dřevěných prkének, které byly opatřené na jedné straně drážkou, na druhé straně ostřím. Šindele se používalo na krytí střech lidových staveb v lesnatých horských a podhorských krajích (Šumava, Krušné Hory, Krkonoše, Jizerské Hory, Českomoravská vrchovina, Jeseníky, Beskydy atd. ). V oblastech s drsným podnebím se šindeli pobíjely i roubené stěny a štít domu (lit. 016: V. Frolec, str. 221).

Štípaný a řezaný šindel

Starší a trvanlivější (30 až 40 let) je ručně štípaný šindel z měkkého dřeva (jedle, lípa, borovice), mladší je řezaný šindel, jehož výroba je sice rychlejší a levnější, avšak trvanlivost kratší (má drsný povrch způsobený přeřezáním dřevních vláken). Šindel má délku 50 až 60 cm, šířku 7 až 15 cm a tloušťku 1,5 cm.

Klade se ostrou hranou proti směru převládajících větrů na řídké laťování (ve vzdálenosti 35-45 cm), takže přesahuje o 15 cm. Na spodní lať se každý šindel přichytí jedním hřebíkem (šindelákem), na horní lať se přichycuje každý šestý až osmý šindel. Hřeben střechy se kryje přesahování poslední řady na závětrné straně o 8 až 10 cm. Šindele se přibíjejí v jedné (jednoduchý šindel) nebo ve dvou vrstvách (dvojitý šindel). Konce šindelů byly někde ozdobně seříznuté (Krušné hory) (lit. 016: V. Frolec, str. 221-222).

Šindelek

(nářečně, Chodsko)

Drobný šindel bez drážky (lit. 016: J. Vařeka, str. 222).

Šindelák

Kovaný čtyřhranný hřeb, používaný k přibíjení šindele k latím střešní konstrukce, na roubené stěny nebo na štít. Šindeláky vyráběli cvokaři. Na Chodsku též ve významu šindel (lit. 016: V. Frolec, str. 222).

Šindelárna

Výrobna šindelů (lit. 016: J. Vařeka, str. 222).

Pobíjení střechy

Pokrývání střechy šindelem, který se přibíjí na latě střešní konstrukce (lit. 016: V. Frolec, str. 164).

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Doplnit: ozdobné seříznutí v několika variantách, zkosení rohů do tvaru V, zaoblení rohů U nebo jejich vykrojení, kromě Krušných Hor též Šumava, šindelová krytina často zůstala zachována pod asfaltovými pásy lepenky, viz heslo lepenka, kromě stavebních objektů muzeí v přírodě se vrací i na některé významné objekty a to nejen lidové architektury (MaČe)