Jáma vyhloubená v zemi a sloužící pro uskladnění brambor nebo obilí, též loch

1. Prohlubeň, prostor vyhloubený v zemi.

2. Sklep (nářečně, Čechy) (J. Vařeka, str. 77).

Podzemní obilní silo, obilní jáma

Hluboká jáma hruškovitého, popř. jiného tvaru, vyhloubená v zemi, s vypálenými a slámou obloženými stěnami. Sloužila jako zásobnice k dlouhodobému uskladňování obilí.

Podzemní obilní sila se vyskytovala především v rovinných zemědělských oblastech (donedávna např. na jihovýchodní Moravě). U podzemních obilních sil je prokazatelná kontinuita od staroslovanského období až do počátku 20. století. Označuje se též jako obilní jáma (V. Frolec, str. 170/kráceno).

Jáma na brambory

Byla vyhloubena na vyvýšeném suchém místě v zahradě nebo v blízkosti domu. Měla zpravidla jednoduchou stavební úpravu. Jámy na brambory, zakryté prkny, byly často i pod podlahou jizby (světnice) nebo jiné části domu (V. Frolec, str. 77).

Příluší

(nářečně, Českomoravská vrchovina)

Jáma na brambory kruhového nebo obdélného tvaru s větrákem nahoře, místy jich vznikaly ze sociálních příčin celé řady (viz také loch) (V. Frolec, J. Vařeka, str. 179).

Loch

(nespisovně, z němčiny das Loch = díra, otvor, basa ve smyslu vězení)

1. Tajná podzemní chodba, jáma nebo prostor sloužící jako skrýš k uschovávání zásob (obilí, potravin apod.). Ve válečných obdobích sloužil loch i jako úkryt pro obyvatele. Byl vyhlouben ve sprašové půdě a často tvořil složitý systém chodeb. Lochy byly často spojeny se sklepy, přístupné žebříky nebo kamennými schody umístěným v interiéru nebo exteriéru staveb.

2. Sklep nebo část sklepa na brambory, popř. mléčné produkty (jižní Čechy) (V. Frolec, str. 116/kráceno o body 3, 4 z oblasti Slovenska).

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.