Tesařské práce a úprava štítu – konstrukce a prvky
Mistrné zvládnutí zpracování a opracování materiálu u starších dřevěných domů Kokořínska je doloženo řadou mimořádných tesařských prací, dosahujících obdobně jako v oblasti severněji položeného Českolipska mimořádně vysoké výtvarné úrovně a řemeslné kvality.
Okna a dveře, pavlače a podstávka u domu
foto: Patrový dům s podstávkou
Roubený dům s patrem vynášeným rámovou konstrukcí postávky tvořenou sloupky, ližinou a rohovým pásky dokládajícími úroveň tesařské práce.
Obec Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Dokladem tesařské práce jsou kromě samotné roubené konstrukce stěn rovněž početné vyřezávané nebo profilací opatřené konstrukční prvky plnící též estetickou funkci.
Mezi těmito vyniká především orámování dveřních a okenních otvorů včetně profilovaných říms, sloupky a zábradlí pavlače nebo sloupky, ližiny a pásky podstávkového rámu. Kromě konstrukční funkce související se sleháváním trámů přízemních stěn a vynášením patra je podstávka důležitá pro charakteristický výraz zdejší patrových staveb i možnost jejich datování.
Bedněné štíty sedlových střech domů
foto: Bedněný štít patrového domu
V souvislosti se změnou konstrukce krovu na vaznicový typ došlo k provedení nového šítu s oblíbeným motivem vycházejícího slunce.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Náročnějšího provedení mohou být rovněž starší bedněné štíty opatřené pouze malými větracími otvory (např. v obci Střezivojice). Dochovaly se však veskrze ojediněle, nahrazeny společně s konstrukcí krovu za jednodušší skladbu.
Zdaleka nejčastějším řešením mladších bedněných štítů je přitom jednoduché svislé kladení prken na sraz nebo se spárami krytými lištami. U domů jsou součástí těchto štítů i okenní otvory osvětlovací funkce, dokládající stále častější využití podkroví nebo jeho pozdější adaptaci na obytné účely. V 1. třetině 20. století a to nejen u vaznicových krovů bylo velmi oblíbené uplatnění sluncového motivu v horní třetině štítové roviny (např. obec Dobřeň).
Obklad nebo omazání či omítnutí štítu domu
V některých případech je plocha bedněného štítu již skryta pod dekorativním obkladem z břidlicových „šupin“ (např. obec Nové Osinalice) a později z vláknocementových šablon.
foto: Omítaný štít patrového domu
Štít roubeného patrového domu s omítaným povrchem. Ve štítě okenní i větrací otvory kryté děrovaným plechem.
Obec Medonosy, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie
Jindy je štít omazán nebo omítnut a působí zděným dojmem, přestože je ještě součástí roubené stavby. I v těchto případech však již bývá opatřen okenními otvory běžné velikosti a to zpravidla v rozmístění 2+1 (např. Bukovec, Medonosy).
Pod spodními a někdy i horním oknem se přitom nalézají malé větrací otvory kruhového nebo obdélníkového tvaru dokládající místy dřívější sušení chmele na půdách domů.
Autor textu a fotky ke kapitole
Kokořnísko – práce a řemeslo © Martin Čerňanský