Dřevěné patrové domy na Kokořínsku – konstrukce stěn a střech domů

Ze starší vrstvy dochované zástavby vynikají stavby rozměrných patrových domů, které řadíme k domovému typu severních Čech. Kromě venkovských obcí se dochovaly i ve Mšeně, představujícím městské centrum na hranici CHKO Kokořínsko.

Roubená obytná část domu v přízemí

foto: Celoroubený patrový dům

Dům patrového uspořádání roubený v celém půdorysném a výškovém rozsahu. Výplně spár mezi trámy obíleny.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Z konstrukčního hlediska se převážně patrové domy v oblasti Kokořínska vyznačují užitím roubené konstrukce stěn, nacházející uplatnění v přízemí i patře obytné stavby.

V přízemí domů přetrvává roubení nejdéle na obvodových stěnách světnice, neboť se dřevo vyznačuje vynikajícími tepelně-technickými vlastnostmi a povrchovou teplotou vhodnou pro trvale obývané prostory.

Zděná vstupní a hospodářská část domu v přízemí

Oproti tomuto se ve střední kuchyňské a zadní hospodářské části prosazuje konstrukce zděných stěn, na které je používáno snadno dostupného pískovce opracovaného do podoby kvádrů – tzv. štuků.

Důvodem použití kamene je především jeho nehořlavost s výhodou užitá v místech odvodu kouře od otopného zařízení a větší trvanlivost vhodná pro hospodářské prostory chlévů apod. Kromě tohoto je kamenných kvádrů přirozeně užíváno i na podezdívky roubených stěn.

Roubené nebo hrázděné stěny po celém patře

foto: Dům s hrázděným patrem

Patrový dům se střechou sedlového tvaru. Obytná část v přízemní provedena technikou roubení a patro v hrázděné konstrukci s částečným obedněním.
Nové Osinalice, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Oproti přízemí zůstává patro roubené v celém půdorysném rozsahu podstatně déle, opatřeno pavlačí. Nikoliv ojedinělé je i provedení patra hrázděnou technikou vyznačující se úsporou dřeva (např. Dobřeň, Nové Osinalice, Tupadly).

Sedlové a polovalbové střechy

Dochované střechy patrových domů jsou převážně prostého sedlového tvaru, zatímco vývojově starší polovalbové formy jsou dochovány ojediněle (např. v obci Jestřebice, Medonosy). Charakteristickým znakem sedlových střech je jejich nesymetrické nasazení, tj. s přesahem nad zápražím při vstupní straně domu.

Rušení polovaleb obvykle souviselo s přechodem na mladší nespalný typ tvrdé krytiny a zjednodušením stavby krovu. V obou případech zcela převažují pálené a vápenopískové tašky nebo vláknocementové šablony. K výrazově významné vlně stavebních úprav spočívající v provádění vaznicových krovů docházelo v období 1. třetiny 20. století.

Podrobnější informace o provedení staveb budou uvedeny na stránce Řemeslné práce na domech.

Autor textu a fotky ke kapitole
Kokořínsko – dřevěné patrové domy © Martin Čerňanský