Domy a obydlí

Chata je objekt rodinné nebo hromadné rekreace, horská nebo turistická chata Pojem chata nábývá v souvislosti s nebývalým rozvojem turistického ruchu zcela odlišného významu, než jaký byl původní význam. Vedle jednoduchého rodového obydlí pocházejícího z mladší doby kamenné a zbudovaného z materiálu přírodního původu (dřevo, sláma, hlína) mohla ve slovanských jazycích chata znamenat i chalupu …

Chata – rodové obydlí, nyní objekt rodinné nebo hromadné rekreace, i jako zahradní domek nebo horská chata Pokračovat ve čtení »

Chalupa je malá usedlost, případně jen dům se zahradou 1. Menší venkovské obytné stavení (usedlost) s malou výměrou polí (lit. 016: J. Vařeka, str. 69). 2. Přeneseně též ve významu víkendového, tj. rekreačního obydlí. Nemusí se nutně jedna o historický objekt, tj. starou chalupu (MaČe). Podružská chalupa Menší stavení půdorysně shodné s ostatními chalupami v …

Chalupa – menší venkovské obytné stavení s malou výměrou polí Pokračovat ve čtení »

Fojtství je úřad i dům fojta, dříve v každé vesnici na Valašsku 1. fojtský úřad, 2. roubený patrový dům s hospodářskými budovami, obývaný rodinou fojta, představitele obce a zástupce vrchnosti na Valašsku. Ve velikosti a architektonické řešení budov fojtství se odráželo sociální postavení jeho majitele. Fojtství se dříve vyskytovala v každé vesnici na Valašsku. V …

Fojtství – fojtský úřad a dům obývaný rodinnou fojta na Valašsku Pokračovat ve čtení »

Dělnická kolonie je soubor obydlí vystavěný pro dělníky majitely průmyslových závodů Dělnické kolonie stavěli od poloviny 19. století majitelé průmyslových podniků k bydlení pracovních sil. Dělnické kolonie vytvářejí samostatné domky, přízemní a patrové blokové stavby s typizovanými obytnými jednotkami (vznikaly hlavně v blízkosti dolů a průmyslových závodů na Ostravsku, Kladensku, Rosicko-Oslavansku, Mostecku, na Slovensku v …

Dělnická kolonie je soubor obydlí vystavěný pro dělníky majitely průmyslových závodů Pokračovat ve čtení »

Číslování domů pro evidenci nemovitostí, domová nebo domovní čísla na domě či tabulce Zavedeno v roce 1771 za účelem lepší evidence usedlostí a jejich majitelů. Za základ číslování domů byly vzaty soupisy poddaných a zápisy vrchnostenských register. Postup při číslování domů byl jiný v obcích, kde měla sídlo vrchnost (vrchnostenské sídlo nebo jiná panská budova …

Číslování domů, domovní číslo – označení pro účely evidence, čísla přímo na domě či na tabulce Pokračovat ve čtení »

Boží požehnání je obrázek či text nad vstupem nebo předměty pod základovým kamenem 1. Obrázek nebo text zarámovaný a zavěšený nad vstupem do světnice. 2. Předměty (peníze, podkova, svěcená voda, poutní medaile, křížek apod.) ukládané při stavbě domu pod základový kámen (lit. 016: V. Frolec, str. 19). Koncept rozšiřujícího textu: 1. Obrázek s vyobrazením náboženského …

Boží požehnání – obrázek či text nad vstupem do světnice, předměty ukládané pod základový kámen při stavbě domu Pokračovat ve čtení »

Bednění na stavby rámové konstrukce, též na štíty, pavlače a další části domů Ochranný kryt z prken, stavební technika pobíjení trámové (rámové) konstrukce prkny. Uplatňuje se hlavně na menších stavbách, jako jsou kolny, dřevníky (na palivové dřevo), chlívky či přístavky domů nebo hospodářských staveb. Bedněné stěny však mají i větrné mlýny a stodoly. Na Ašsku …

Bednění – obvodový plášť provedený technikou pobíjení prkny (s přesahem, na sraz, s lištami) Pokračovat ve čtení »

Alpský dům se širokým průčelím a nízkou střechou, též Volarský dům Souborné označení pro lidový dům v alpské oblasti. Z hlediska stavebního materiálu jde převážně o vyspělou roubenou a kamennou architekturu. Na jednotlivých územích má alpský dům své regionální zvláštnosti. V České republice zasahuje okrajově v oblasti Šumavy (Volary a okolí). Považuje se za samostatný …

Alpský dům – lidový dům původem z Alp, zasahující na Šumavu, se širokým průčelím a nízkou střechou Pokračovat ve čtení »