Osvětlení a svícení v domě, komoře i ve chlévě Vývoj lidového obydlí probíhal v těsné souvislosti s vývojem topeniště – otevřený oheň planoucí na ohništi skýtal základní osvětlení. Svícení ohněm a loučemi Speciálním zařízením k osvětlování byl zděný výklenek („krbeček“, „komínek“) ve stěně jizby (světnice), komory či chléva, na němž se rozněcoval malý oheň nebo …
Osvětlení ohněm a krbečkem, svícení loučemi a petrolejové lampy Pokračovat ve čtení »
Obecní pastouška, pastuška Stavení, které původně sloužilo jako příbytek obecních pastýřů a sluhů. Z Čech jsou chalupy pro pastýře archivně doloženy již ze 14. století. Po zániku společné pastvy dobytka (koncem 19. a počátkem 20. století) se obecní pastouška využívala pro bydlení obecních chudých (žebráků). Obecní pastoušky byly zpravidla přízemní roubené nebo zděné stavby, vnější …
Obecní pastouška je stavení pro bydlení pastýřů a sluhů, též pastuška Pokračovat ve čtení »
Ornamentální výzdoba v domě a před domem Vedle trvalé výzdoby staveb se můžeme setkat rovněž s výzdobou dočasnou, sezónní nebo sváteční. Kromě předmětů opakovaného užití se přitom mohlo jednat o výzdobu jednorázového charakteru, zejména na podlaze nebo chodníku před domem. Vylévání ornamentu Rychle pomíjivý způsob výzdoby dusané hliněné podlahy v „jizbě“. K vylévání ornamentu praménkem …
Ornamentální výzdoba – vylévání a vysýpání ornamentu, vystřihovánky Pokračovat ve čtení »
Svatý kout je prostor v rohu světnice Označení pro roh světnice (jizby) ležící diagonálně od pece. Stál zde stůl a rohová lavice, na stěnách visely obrázky svatých, kříž, keramika, upomínkové fotografie a předměty. Přímo v rohu byla pověšená tzv. koutní skříňka. U evangelíků byla na stole položena bible. Svatý kout byl kultovním místem. Tento charakter …
Svatý kout je roh ve světnici se stolem, sedací lavicí a obrázky svatých Pokračovat ve čtení »
Byt, kvartýr nebo ratejna k bydlení Byt je jedna nebo několik místností sloužících bydlení. Za tímto účelem jsou vzájemně propojeny a tvoří dispozičně samostatnou bytovou jednotku. Oproti minulosti je dnes běžnou součástí bytu i sociální zařízení. Nadsklepní byt Příbytek vzniklý nadstavbou obytné části nad vinným sklepem. Nadsklepní byty jsou orientovány štítem do ulice. Patří k …
Byt je prostor k bydlení v domě, též kvartýr, dříve pro přechodné ubytování Pokračovat ve čtení »
Veranda je přístavek před vchodem do domu nebo část zápraží 1. Přístavek může být dřevěný nebo zděný, zasklený nebo otevřený, situovaný zpravidla při okapovém, tj. vstupním průčelí. Je spojovacím architektonickým článkem mezi obydlím a dvorem. Plní ochrannou funkci, zejména při nepřízni počasí (sníh, déšť), v případě zasklené verandy částečně též funkci tepelně-izolační pro samotnou verandu …
Veranda je dřevěný nebo zděný přístavek před vchodem Pokračovat ve čtení »
Rychta je náročná stavba pro rychtáře Za feudalismu sídlo vrchnostenského úředníka, rychtáře, nadané určitými výsadami. Budovy rycht se svým celkovým vzhledem (a náročností provedení) většinou vymykaly běžnému stavebnímu obrazu vesnice (lit. 016: V. Frolec, str. 188). doplnit: často patrové uspořádání, bydlení + úřad, obdobně v Beskydech fojství, na Broumovsku šolcovna, dnes starosta obce
Přístěnek je komora ve světnici nebo při světnici, též prostor před vstupem Poměrně úzká prostora (komora nebo světnička na spaní) vydělená v přední světnici podél její zadní stěny nebo k ní přistavěná (také „kvelb“). Přístěnek mívá jedno okno, je obvykle bez kamen a kromě lože tu bývala truhla, šatník, almárka, kolovraty, motovidlo, někde stav aj. …
Přístěnek je komora nebo světnička ke spaní, též prostor před vstupem do domu Pokračovat ve čtení »
Pícka a 6 významů ve vztahu k topeništi nebo základům stavby (nářečně, východní Morava „pécka“, slovensky „piecka“) 1. Jednoduchý poklop resp. stavební úprava podobná komínové hlavici a umístěná na stropní konstrukci nad místem topeniště. Sloužila pro zachycení žáru a jisker odcházejících dymníkem nebo jiným kouřovodem z topeniště, přičemž stoupající kouř dále unikal do podkrovního prostoru. …
Šátor je stan pro kočovné a polokočovné bydlení Cikánský stan u Cikánů, kteří žili kočovným nebo polokočovným způsobem života. Tento nomádský způsob života vyžadoval právě přenosné formy obydlí. Zprávy o cikánských stanech (šátorech) různého tvaru a velikosti existují od 15. století. Stany se stavěly při celodenní nebo delší zastávce. Nomádským Cikánům sloužily částečně jako obydlí …
Šátor je stan sloužící kočovným nebo polokočovným Cikánům Pokračovat ve čtení »
