PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ VESNICE

Přírodní složky prostředí - terén, voda, zeleň a cesty

Vesnice Čech, Moravy a Slezska jsou neodmyslitelně charakterizovány rozmanitým přírodním prostředím a členitostí terénu, odrážející geomorfologii našeho území. Při zakládání vesnic byla vždy přednostně volena dobře chráněná poloha, zajišťující ochranu před nepřítelem i nepříznivými přírodními podmínkami při současné dostupnosti vodního zdroje. Přírodní prostředí vytváří neopakovatelný krajinný rámec, přičemž mezi určující krajinotvorné složky v obraze našich vesnic náleží zejména:

4.1. Výrazná přírodní dominanta
4.2. Vodní toky a vodní plochy
4.3. Veřejná a soukromá zeleň
4.4. Volná nezastavěná krajina
4.5. Cesty s nezpevněným povrchem

4.1. Výrazná přírodní dominanta

Pro vesnice založené již v období středověku je příznačná blízkost a dominantní kompoziční uplatnění přírodního útvaru (ostroh, skála, hora), případně jeho kombinace s historicky důležitou, zpravidla nejstarší dochovanou a architektonicky hodnotnou stavbou (bývalé hradiště na ostrohu, hrad nebo hradní zřícenina na vrcholu hory, poutní kaple na návrší atd.)

4.2. Vodní toky a vodní plochy

Nedílnou součástí přírodního obrazu našeho venkova a tradičních venkovských sídel jsou nezkanalizované vodní toky (stružky, potoky, říčky) a vodní plochy (rybníky, požární nádrže), nacházející se rovněž v bezprostřední blízkosti vesnic nebo přímo v jejich zastavěném území. Přítomnost vodních toků u každého vesnického sídla nebo lokality dokládá původní vazbu na zdroj pitné a užitkové vody. Břehy povrchových vodních toků a ploch jsou nezpevněné nebo zpevněné opěrnými zídkami provedenými z přírodního materiálu pomocí tradičních řemeslných postupů vesnického stavitelství (rozsáhlejší stavební úpravy břehů lze již zařadit do historického stavebního prostředí, konkrétně do vodohospodářských staveb).

4.3. Veřejná a soukromá zeleň

Zejména ve srovnání s městem je pro vesnické prostředí charakteristické vysoké procento veřejné a soukromé zeleně. Veřejná a soukromá zeleň, někdy bez přesného ohraničení, se v obraze vesnice uplatňuje především ve formě okrasných předzahrádek a ozelenění veřejného prostoru. Velmi důležitou úlohu také sehrávají plošně rozlehlé zahrady s ovocnými stromy (v některých regionech patří sadařství k důležitému zdroji obživy), situované zpravidla za stodolami usedlostí nebo v prostoru rozlehlých hospodářských dvorů. Třípatrová zeleň (travnaté porosty, keře, vzrostlé stromy) je výrazně zastoupena rovněž po obvodě zastavěného území (záhumenní prostor - humna), kde zajišťuje plynulý přechod vsi do volné nezastavěné krajiny.

4.4. Volná nezastavěná krajina

Nezastavěná krajina mezi městy a vesnicemi je základním předpokladem pro zachování našeho venkovského prostředí, podmiňujícím jeho další existenci. Vyjma člověkem nedotčených oblastí je přírodní prostředí převážné části naší republiky představováno kulturní krajinou, poznamenanou právě dlouhodobou činností člověka. Rozhodující úlohu pro formování kulturní krajiny přitom mělo neustálé obhospodařování zemědělské půdy a chov hospodářských zvířat. Stejně nezastupitelný význam má rovněž ochrana a zachování lesů, luk a strání. Velmi časté je ovšem i záměrně estetické pojednání naší venkovské krajiny, a to zejména v případech rozsáhlých barokně komponovaných krajin se stromořadími (alejemi) podél cest a průhledovými osami.

4.5. Cesty s nezpevněným povrchem

Přírodní prostředí vesnice a nejširšího okolí dotvářejí rovněž nezpevněné polní, úvozové a záhumenní cesty s prašným povrchem. Cesty zajišťují snadnou prostupnost krajiny a účelně propojují jednotlivé usedlosti s obhospodařovanými pozemky. Přímo uvnitř zastavěného území nalezneme přístupové a příjezdové cesty s travnatým povrchem, spojující veřejný prostor s hospodářskými dvory usedlostí nebo zajišťujícími průchod mezi zahradami. (dláždění a další zpevňující stavební úpravy povrchů lze již zařadit do historického stavebního prostředí, konkrétně do dopravních staveb).

Autor textu a fotodokumentace k přírodnímu prostředí vesnice © Martin Čerňanský

---

---

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...