STACHY NA ŠUMAVĚ

Obec na hranici CHKO Šumava

Obec Stachy leží v Šumavském podhůří na hranici CHKO Šumava, mezi městy Vimperk a Kašperské hory. Původní název užívaný do 2. poloviny 19. století byl Stachov (Stachau). Z hlediska památkové péče je bezesporu nejhodnotnější částí Stach soubor částečně roubených domů šumavského typu, situovaných ve východní části obce a prohlášených za vesnickou památkovou rezervaci. Rovněž mimo památkovou rezervaci je situována řada hodnotných staveb, převážně již zděné konstrukce.

Obsah: Stachy - obec a osídlení • Stachy - památková rezervace • Stachy - starší stavby (přízemní roubené domy) • Stachy - mladší stavby (zděné domy) •

Stachy - obec a osídlení

Historicky patří Stachy ke královskému hvozdu náležícího jako ostatní pomezní lesy panovníku. Stála zde jedna z osmi králováckých rycht na Šumavě a obyvatelé byli poddanými přímo českého krále. V době středověké kolonizace zde vznikalo rozptýlené osídlení samostatnými lesními dvorci, zakládanými kolonisty německého původu uprostřed pozemků ležících kolem králováckých rychet. Svobodné královácké dvorce zůstávající po staletí v držbě jednoho selského rodu ležely zpravidla na nejúrodnějších pozemcích, obklopeny stavbami podruhů. Kromě rozšířeného pastevectví a těžby dřeva osadníci Šumavy nazývaní králováci rovněž střežili hranice, zemské stezky i zlaté doly. Vztah králováků s vrchností se obdobně jako v případě nedalekého Chodska vyznačoval řadou výsad podporujících osídelní v odlehlých horských a podhorských oblastech a odrážejících se v privilegovaném postavení svobodných sedláků oproti poddaným z vnitrozemí. Kromě zproštěních robotních povinností se jednalo například o právo mýcení stromů, honitby, volbu rychtáře apod. Hvozd byl později rozdělen na dvě části a Stachovská rychta zůstala od ostatních sedmi rycht oddělena panstvím měst Sušice a Kašperské Hory s převahou českého obyvatelstva. Rozdělení tak předznamenalo poněkud odlišný vývoj oproti oblastem, které zůstaly v horní části Hvozdu a udržely si až do konce druhé světové války veskrze německý charakter.

Obdobně však jako u ostatních sídel s králováckými rychtami lze ve Stachách vysledovat vývoj osídlení z původně samostatných selských dvorců s vlastní kaplí a chalupami podruhů doplněných o další typy staveb. Vedle mlýnů a později i domků řemeslníků jmenujme především stavby sakrální a obecní funkce. Mezi nimi zejména bývalou renesanční faru a kostel, z drobných sakrálních staveb kapličku a kovové křížky na kamenných podstavcích. Z obecních staveb pak školu, obchod a hospodu. Nedílnou součástí zastavěného území sídla je rovněž přírodní prostředí, výrazně určované vzrostlými stromy. Obživou se pro zdejší obyvatele v období 2. poloviny 19. století a počátku 20. století stávalo především v zimních měsících ruční zpracování dřeva (hračky, dřeváky, násady atd.) a výroba majolikového nádobí. Výrobky nacházely odbyt i za hranicemi našich zemí, kam především v letních měsících obyvatelé odcházeli za obživou jako zedníci, cirkusáci nebo hudebníci.

Stachy - památková rezervace

Většina objektů památkové rezervace Stachy pochází převážně z období 17. až 19. století a jsou dokladem usedlostí drobných zemědělců nebo domů vesnických řemeslníků a lesních dělníků v pasekářských oblastech Šumavského podhůří. Zástavba s domy šumavského typu je situována na nepravidelném půdoryse po obou stranách místní komunikace ve východní části Stach. Právě komunikace a vodní tok Jáchymovského potoka rozděluje soubor do dvou samostatných skupin, z nichž první se nachází v mírně svažitém terénu a je poměrně dobře dochována. Oproti tomu skupina staveb situovaných v jižní části rezervace s odlišnou terénní konfigurací je charakterizována špatným stavebně technickým stavem objektů i řadou nevhodných přestaveb.

Stachy - starší stavby (přízemní roubené domy)

Základem nejstarších dochovaných staveb je srubová konstrukce, roubená přímo z kuláčů nebo jen částečně přitesaných trámů. Hranění trámů se přitom omezilo pouze na úseky nároží s rybinovou vazbou a přesahující zhlaví trámů, dochované výjimečně po celé výšce roubení nebo alespoň ve spodní a častěji horní části stěn pod okapem střechy. Výrazné přesahy vyřezávaných trámů zůstávají viditelné i při vnějším obednění roubené konstrukce, časté právě v prostředí s drsnějšími klimatickými vlivy. Obklad roubení je proveden svisle kladenými prkny s lištami nebo dekorativně vyřezávaným šindelem. U viditelného roubení jsou výplně vodorovných spár obíleny vápenným nátěrem, výrazně kontrastujícím s tmavou barvou dřeva. Celá srubová konstrukce světnice je vystavena na kamenné podezdívce, v některých případech doplněné o sklepní prostory. Z lomového kamene je v současnosti vyzděn rovněž střední a zadní díl domu, přestože ještě mapa stabilního katastru z roku 1837 zobrazuje většinu staveb žlutou barvou, tzn. barvou spalné dřevěné konstrukce. Ve středním dílu domu je situována vstupní síň a černá kuchyně s komínem, v zadním dílu pak komory a další hospodářské prostory. Jsou jimi zpravidla chlévy, které byly přístupné z kamenem dlážděného zápraží nebo přímo ze vstupní síně. Zděné konstrukce jsou rovněž na dům přímo navazující nebo v jeho blízkosti stojící mladší nebo obdobně jako chlévy častěji přestavované hospodářské stavby – stodoly, vyskytující se však pouze u některých domů. V několika případech je z kamene vyzděn i druhý trakt domu, projevující se charakteristickou tvářností širokého štítového průčelí s úzkou zděnou světničkou vedle roubené světnice.

Zastřešení širokého půdorysu je provedeno sedlovou střechou zkosenou polovalbou, která v některých případech dosahuje až poloviny výšky krovové konstrukce. Široký a v důsledku polovalby poměrně nízký štít lichoběžníkového tvaru je společně se střechou výrazně předsazen před průčelí, často o celou krajní vazbu krovu. Snad právě i z tohoto důvodu je vedle půdních oken nebo běžných větracích otvorů provedeno vylehčení štítů zapuštěnou pavlačí (lodžií) situovanou před půdní komorou. Zábradlí pavlače je provedeno dekorativně vyřezávanými prkny ve formě ploché kuželkové balustrády mladšího původu. Střešní krytina nahrazující dříve používaný a snadno hořlavý dřevěný šindel je vyskládána z lehkých vláknocementových šablon čtvercového tvaru a diagonální kladení. Pouze u hřebene a okapu je řada šablon kladených rovnoběžně s těmito okraji střešní roviny.

Stachy - mladší stavby (zděné domy)

Mladší stavby s výjimkou bývalé hospody a částečných nebo úplných přestaveb roubených objektů v památkové rezervaci jsou situovány již převážně mimo památkově chráněné území rezervace ve vazbě na prostor zdejšího náměstí. Stavby se vyznačují zděnou konstrukcí z kamene a později cihel, použitou v celém půdorysném a výškovém rozsahu. Nejhodnotnější dochované objekty mladší vrstvy zástavby pocházejí z období pozdního klasicismu, nacházejícího ve venkovském prostředí uplatnění kolem poloviny 19. století a později. Z tohoto důvodu nejsou ještě zachyceny mapou stabilního katastru z již zmíněného roku 1837. Stavby nadále zachovávají tradiční pošumavských výraz, na kterém se výrazně podílí zejména polovalbové zastřešení.

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...