SKANZEN STRÁŽNICE

Muzeum jihovýchodní Moravy

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici, jak zní oficiální název zdejšího skanzenu, se rozprostírá podél severozápadní okraje města Strážnice. Od města jej odděluje Baťův kanál (Morávka), protékající rovinatým terénem Dolnomoravského úvalu.

Obsah: Areály skanzenu ve Strážnici • Strážnice - historie skanzenu • Zámek a Národní ústav lidové kultury • Panský pivovar • Areál staveb z moravských Kopanic • Roubené stavby z bývalé kopaničářské osady • Areál staveb z luhačovického Zálesí • Obytné a hospodářské stavby • Materiál pro stavbu domu a hospodářských staveb • Areál vodních technických staveb • Dům mlynáře a vodní pila • Panský mlýn a Baťův kanál • Areál vinohradnických staveb • Vinohradnické stavby • Presúzy s komorami, vinné búdy, sklepy a lisovny • Vinohrad a pěstování vinné révy • Areál lučního hospodářství • Seníky a svážení sena • Konstrukce a materiál pro stavbu seníků • Areál staveb z Horňácka • Selská a podsednická usedlost, chalupy a domky • Rolnické domy, komora a kovárna • Konstrukce a materiál staveb z Horňácka • Areál staveb z Dolňácka • Konstrukce a materiál staveb z Dolňácka • Život, bydlení a hospodaření na Slovácku • Kulturní akce ve strážnickém skanzenu • Strážnické slavnosti - Mezinárodní folklórní festival •

Areály skanzenu ve Strážnici

V současné době je skanzen ve Strážnici tvořen několika samostatnými areály, reprezentujícími jednotlivé oblasti jihovýchodní Moravy nebo charakteristické typy staveb.

Návštěvníci se tak mohou seznámit s původními stavbami z oblasti Bílých Karpat, jež zastupují moravské Kopanice, stavbami luhačovického Zálesí i typickou zástavbou slováckého Horňácka a Dolňácka. Součástí skanzenu je rovněž areál technických staveb na vodní pohon (pila), vinohradnických staveb (vinné sklepy a lisovny) a areál lučního hospodářství (seníky).

Strážnice - historie skanzenu

Přestože první úvahy o vybudování národopisného muzea v přírodě na jihovýchodní Moravě spadají již do počátku 20. století, vlastní příprava a následná výstavba skanzenu byla zahájena až roku 1973.

V roce 1981 byly zpřístupněny první areály, v nichž je vystavěno několik desítek dřevěných i zděných staveb a výstavba dalších pokračuje. Vedle samotných staveb bylo u areálů reprezentujících osídlení v horském terénu nezbytné provádět i objemově náročné zemní práce a výsadbu nové zeleně.

Zámek a Národní ústav lidové kultury

Od samého počátku je skanzen budován jak součást Ústavu lidového umění ve Strážnici, dnes Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) sídlícího ve zdejším zámku nedaleko pivovaru. Jednotlivé expozice tvoří sbírkové předměty pocházejí z fondů NÚLK.

Panský pivovar

Jako hlavní vstup a provozní zázemí skanzenu ve Strážnici slouží bývalý panský pivovar, pocházející již z roku 1612 a později barokně přestavěný. Pivovar je prohlášený za Národní kulturní památku.

Areál staveb z moravských Kopanic

Kopcovité prostředí Bílých Karpat zastupuje areál staveb pocházejících z regionu moravských Kopanic. Moravské Kopanice leží na moravsko-slovenském pomezí v okolí Starého Hrozenkova a přestože se jedná o poměrně mladý sídelní region, dochovaly se zde archaické stavební zvyklosti.

Příčinou uchování starobylých konstrukcí a forem byla přirozená odlehlost regionu, ležícího stranou hospodářského i sociálního rozvoje a charakterizovaného osamoceně stojícími horskými dvorci uprostřed luk a zbytků lesa.

Roubené stavby z bývalé kopaničářské osady

Areál sestává z několika staveb pocházejících z Vyškovce, bývalé kopaničářské osady charakterizované roubenými stavbami domů a stodol z tvrdého listnatého dřeva. Stavby jsou kryty valbovými střechami s doškovou krytinou.

Areál staveb z luhačovického Zálesí

Prostor mezi hornatou oblastí Valaška a nížinnou oblastí Slovácka představuje areál staveb z luhačovického Zálesí, osídleného již v období středověku. Je zde zastoupena tradiční zástavba pocházejí z několika obcí ležících v okolí proslulých moravských lázní Luhačovice.

Obytné a hosp. stavby

Je zde vystavěna selská usedlost z Doubrav nebo ze stejné lokality pocházející jednotlivé hospodářské stavby - stodoly, seník a sušírna. Dále je areál tvořen usedlostmi z Provodova a z Podhradí, sušírnou z Velkého Ořechova a Hřívínova Újezda i patrovou komorou z Pozlovic.

Materiál pro stavbu domu a hospodářských staveb

Starším stavebním materiálem bylo dřevo použité na roubenou konstrukci, později nahrazovanou technikou zdění z nepálených cihel. Obdobně je starší došková krytina nahrazována nehořlavou krytinou z břidlice nebo pálených tašek.

Areál vodních technických staveb

Areál technických staveb (stojící zatím jen z části) představují stavby se zařízením na vodní pohon, tvořené v některých případech i prostorami obytné funkce. Jedná se o technické objekty původně situované v povodí říčky Veličky v oblasti nedalekého Horňácka.

Dům mlynáře a vodní pila

Stavby areály reprezentuje obydlí mlynáře a vodní pila na zpracování dřeva, později přestavěná na katr. Stavby pocházející z Čerešníkových mlýnů (místní část Nové Lhoty) ještě doplní obydlí mlynáře a mlýnice z Podhájských mlýnů, stejně jako valcha na zpracování polotovarů podomácku vyráběného sukna.

Panský mlýn a Baťův kanál

Za prohlídku nepochybně stojí i mimo skanzen stojící patrový panský mlýn, resp. jedna z jeho dochovaných budov. Mlýn je situován při Baťově kanálu v návaznosti na starou Strážnici.

Areál vinohradnických staveb

Vinohradnictví představuje v oblasti jižní Moravy významnou součást zemědělského hospodaření a drobné vinohradnické stavby neodmyslitelně dotvářejí prostředí zdejších vesnických sídel i krajiny.

Vinohradnické stavby

V areálu jsou zastoupeny různé typy lisoven a sklepů pocházející ze čtyř vinohradnických lokalit, které se vyznačují odlišnou vinařkou tradicí i stavebním utvářením vinohradnických staveb.

Presúzy s komorami, vinné búdy, sklepy a lisovny

Jsou zde protáhlé presúzy z Blatnice, jejichž komora mohla posloužit i k nouzovému bydlení a nadzemní vinné búdy nebo podzemní sklepy z Prušánek. Dále rozměrné a na svém původním místě ve skále kopané vinné sklepy z Vrbice s nadzemními patrovými sýpkami i lisovny z Veletin, u nichž je podzemní sklep nahrazen nadzemní komůrkou.

Některé z vinohradnických staveb jsou nově vystavěné podle staveb nalézajících se dosud v terénu. Problémem výstavby nejen tohoto areálu byl zejména rovinný terén, nedostatečně vystihující původní prostředí. Alespoň částečné přizpůsobení přírodnímu prostředí vyžadovalo množství terénních navážek i vysázení nové zeleně.

Vinohrad a pěstování vinné révy

V areálu nechybí ani vinohrad s ukázkami pěstování různých odrůd vinné révy od nejstarších dob po současnost.

Areál lučního hospodářství

Areál lučního hospodářství reprezentuje skladování sena v oblasti kopcovitého Horňácka .

Seníky a svážení sena

Základem areálu je skupina seníků sloužící dodnes své funkci a pocházejících z místní část Javorníka - Lásky. Seníky původně stávaly samostatně uprostřed horských luk, zpravidla chráněny před větrem a sněhem vzrostlými stromy. Uskladněné seno vydrželo v senících až do zimy, kde se na saních sváželo do usedlostí.

Konstrukce a materiál pro stavbu seníků

Seníky jsou roubené nebo rámové konstrukce, vystavěné ve vyšších polohách na kamenné podezdívce chránící seno před vlhkostí a tajícím sněhem. Střechy seníků jsou sedlového tvaru s podávacím otvorem ve štítu, původně kryté doškovou krytinou a později taškami.

Areál staveb z Horňácka

Podhůří Bílých Karpat zastupuje areál převážně obytných staveb z oblasti Horňácka, jehož obce leží na moravsko-slovenském pomezí. Přestože osídlení tohoto území je doloženo již od středověku, název Horňácko je poměrně nevelkého stáří. Vymezuje výše položené oblasti Slovácka oproti nížinným polohám, pro které se užívá názvu Dolňácko.

Selská a podsednická usedlost, chalupy a domky

Základem areálu je několik usedlostí z Nové Lhoty, dokládající sociální diferenciaci obyvatel tehdejší vesnice. Je zde selská usedlost, usedlost podsednická a chalupnická i domkářská stavení.

Rolnické domy, komora a kovárna

Součástí areálu jsou rovněž řadově uspořádané rolnické domy a samostatná komora z Hrubé Vrbky i kovárna z Lipova.

Konstrukce a materiál staveb z Horňácka

Stavebním materiálem stěn je kámen a nepálené cihly, přičemž na hospodářských stavbách je užíváno i dřevo. Střechy valbového nebo sedlového tvaru kryje došková krytina nebo břidlice, později i pálené tašky.

Areál staveb z Dolňácka

Nížinnou oblast Slovácka v okolí samotné Strážnice zastupuje nedokončený areál staveb z Dolňácka. K osídlení zdejšího území došlo již v období středověku. Zástavbu zdejších vesnic charakterizuje převážně okapová orientace staveb podél veřejného prostoru.

Konstrukce a materiál staveb z Dolňácka

Stěny staveb byly prováděny z dusané hlíny, později nepálených a pálených cihel. Původní hořlavá střešní krytina z došků byla nahrazena pálenými taškami.

Život, bydlení a hospodaření na Slovácku

Vedle prezentace řady zánikem ohrožených staveb je hlavním cílem skanzenu ve Strážnici také ukázka způsobu života a bydlení v úrodném a nížinném Pomoraví i horských oblastech Slovácka.

Jednotlivé expozice v exteriéru i interiéru staveb zachycují obraz slovácké vesnice na přelomu 19. a 20. století. Zároveň dokládají hospodaření rolníků založené na pěstování vinné révy (vinné sklepy a lisovny, vinohrad) i rozvoji řemeslné výroby (kovárna, tkalcovská dílna).

Kulturní akce ve strážnickém skanzenu

Mezi nejznámější pravidelně pořádané programy a kulturní akce strážnického skanzenu náleží Abeceda řemesel (např. pletení košíků), Podzim na dědině (např. lisování ovoce, mletí obilí nebo šlapání zelí) a Radujme se, veselme se (tradiční Vánoce s koledami, sv. Mikulášem a čerty).

Strážnické slavnosti - Mezinárodní folkórní festival

Snad nejproslulejší akcí je Mezinárodní folklórní festival - Strážnické slavnosti, konaný po celém městě včetně areálu skanzenu a zámeckého parku.

Oficiální informace skanzenu ve Strážnici včetně přehledu aktuálních kulturních akcí na rok 2009 naleznete na stránkách Národního ústavu lidové kultury, z nichž byly čerpány některé časové a místopisné údaje.

---

---

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...