SKANZEN PŘEROV NAD LABEM

Polabské národopisné muzeum

Polabské národopisné muzeum v Přerově nad Labem se rozkládá ve středu obce. Je situováno naproti původně gotické tvrzi přestavěné v renesančním období na čtyřkřídlý lovecký zámek, jehož polovina se později zřítila.

Obsah: Areály skanzenu Přerov nad Labem • Historie národopisného muzea v Přerově nad Labem • Rozšiřování muzea v přírodě a nové stavby • Areál národopisného muzea • Staročeská chalupa • Roubené chalupy a hospodářské stavby • Úly, studna, zvonička, socha a milník • Areál panských staveb • Bednárna, škola a myslivna • Zděné brány, studna a socha • Areál polabských zemědělských usedlostí • Obytné a hospodářské stavby • Přízemní chalupy s bedněnými štíty • Stodola a chmelařských špýchar • Expozice v interiérech staveb • Kulturní akce ve skanzenu Přerov nad Labem •

Areály skanzenu Přerov nad Labem

V současné době je skanzen v Přerově nad Labem tvořen třemi areály, reprezentujícími jeho historický vývoj a zároveň obraz starší i mladší vrstvy středočeské zástavby.

Návštěvníci se mohou seznámit se staročeskými roubenými chalupami a drobnými stavbami (památník, studně, úly, milník, zvonička atd.) z oblasti středního Polabí, panskými stavbami stojícími při místním zámku (bednárna se starou školou a myslivna) a přenesenými usedlostmi z etnograficky odlišných oblastí Nymburska (roubené obytné a hospodářské stavby).

Historie národopisného muzea v Přerově n. Labem

Podnět k založení národopisného muzea v Přerově nad Labem dal majitel brandýského panství Ludvík Salvátor z toskánské větve Habsburků. Již roku 1895 a jistě i pod vlivem národopisných výstav konaných v Praze byla pro účely muzea vykoupena panská kovárna a později též rychta rodiny Bělíků. Výstavní objekt upravený na "staročeskou chalupu" byl v roce 1900 poprvé zpřístupněn veřejnosti. Právě toto datum řadí přerovské národopisné muzeum k prvním tohoto druhu ve střední Evropě.

Od dnešního národopisného muzea v přírodě však uplynula ještě řada desetiletí, v nichž nalezneme jak světlé období našich dějin (pod širým nebem zde hráli pěvci Národního divadla) tak dobu vyklizení muzea za nacistické okupace (sloužila jako ubytování vysídlených obyvatel).

Až roku 1967 bylo v souvislosti s opravou "staročeské chalupy" muzeum po vynucené přestávce opět otevřeno včetně obnovených národopisných sbírek. Jako část Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem se stalo součástí Národopisného oddělení tehdejšího okresního Polabského muzea v Poděbradech.

Rozšiřování muzea v přírodě a nové stavby

Nově otevřené muzeum v přírodě bylo pojato jako záchranný skanzen památek lidové architektury a lidového umění. Později k muzeu ještě přibyla panská bednárna, nacházející se ve špatném stavebně-technickém stavu. Vlastní bednářská dílna proto musela být rozebrána a vystavěna znovu. Následně byla ve starší a původní části bednárny obnovena stará vesnická škola, která zde byla ve 2. polovině 19. století.

Společně s bednárnou bylo muzeum rozšířeno i o přilehlé zahrady, kde od roku 1982 do současnosti probíhá výstavba jednotlivých chalup a hospodářských objektů.

Areál národopisného muzea

Základem nejstarší části muzea se staly stavby soustředěné kolem tzv. staročeské chalupy situované v parkovém prostředí vedle zámku.

Staročeská chalupa

Staročeská chalupa (kdysi panská kovárna a později přerovská rychta) původem pocházející z 1. poloviny 18. století byla jako místní národopisné muzeum zařízena již v roce 1900. Historie muzea v přírodě je však podstatně mladší.

Roubené chalupy a hospodářské stavby

Později je tzv. staročeská chalupa doplněna o další dvě roubené chalupy (chalupa z Drahovic a z Draha), které byly přeneseny do její blízkosti stejně jako roubené hospodářské stavby (špýchar z Vlkavy a sušárna ovoce ze švestkového sadu z Břístve).

Úly, studna, zvonička, socha a milník

Tyto stavby zároveň vymezily ústřední prostor tohoto areálu, ve kterém je soustředěna řada drobných staveb a stavebních či uměleckých nejrůznější funkce. Jedná se zejména o klátové úly, studně a zvoničku z Kozovaz (původní roubená studna ani zvonička se nedochovala). Nechybí ani barokní socha světce nebo sloupový milník.

Areál panských staveb

Druhou část situovanou přímo naproti hlavnímu vstupu do Polabského národopisného muzea představují původní panské stavby náležející ke zdejšímu zámeckému areálu.

Bednárna, škola a myslivna

Jedná se o rozlehlý zděný objekt bývalé bednárny se starou školou, zastřešený sedlovou střechou krytou dřevěným šindelem. Stejně orientovaný je rovněž patrový objekt bývalé panské myslivny s valbovou střechou krytou pálenými taškami.

Zděné brány, studna a socha

K myslivně s hospodářským dvorem jsou po obou stranách přistavěny původem starší klenuté brány zděné konstrukce. Brány pocházející ze statků z Kozovaz a Kout se vyznačují neobyčejně náročným tvarováním koruny zdiva. Prostor před panskými stavbami dotváří veřejná studna z Dobrovice a socha sv. Jana Nepomuckého z Poděbrad.

Areál polabských zemědělských usedlostí

Nejmladší areál se nalézá v zahradách pod bednárnou a některé z jeho objektů jsou dosud ve výstavbě. Základem areálu jsou přízemní chalupy pocházející ze tří usedlostí zastupujících jednotlivé etnografické regiony z oblasti Nymburska - vlastní okolí Nymburka, Královéměstecko a Rozďalovicko.

Obytné a hosp. stavby

Obytné a hospodářské stavby usedlostí reprezentuje chalupa ze Střihova se špýcharem z Vinice a dále chalupy z Kovanic a Pojed, doplňované o drobné objekty hospodářské funkce. Orientace a upořádání staveb vychází z obvyklého řazení usedlostí kolem návesního prostoru obcí středního Polabí.

Přízemní chalupy s bedněnými štíty

Obílené nebo omazané chalupy jsou charakterizované roubenou světnicí a zděnou zadní hospodářskou částí pod společnou střechou. Střechy sedlového tvaru, případně opatřené polovalbičkou a podávacím vikýřem, jsou již kryty mladší a nespalnou pálenou krytinou. Štítová průčelí s jednoduchými nebo podvojnými okny se vyznačují více či méně předsazenými bedněnými štíty.

Stodola a chmelařský špýchar

V blízkosti samostatně stojí i další jednotlivé hospodářské stavby (např. stodola nebo chmelařský špýchar).

Expozice v interiérech staveb

Většina staveb a muzejních předmětů pochází z okresu Nymburk, případně z oblastí ležící těsně za hranicí vymezeného území. Jednotlivé expozice tvoří sbírkové předměty pocházející především z fondů Polabského muzea. Jednotlivým a tématicky zaměřeným expozicích v interiérech zpřístupněných staveb bude věnována samostatná stránka.

Kulturní akce ve skanzenu Přerov nad Labem

Na této stránce budou rovněž stručně popsány pravidelné kulturní akce konané v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem.

Oficiální informace o skanzenu v Přerově nad Labem včetně přehledu aktuálních kulturních akcí naleznete na stránkách Polabského muzea. Z těchto stránek a zejména informačních tabulí umístěných přímo ve skanzenu byly čerpány některé časové a místopisné údaje.

---

---

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...