ČESKÝ NÁRODOPIS A LIDOVÁ KULTURA

Slovesnost a stavitelství, národopisné výstavy

Český a slovenský národopis se stal významnou složkou národního obrození a ve shodě s politickými a kulturními záměry tohoto hnutí se zaměřil především na lidovou slovesnost. Počátky národopisného oboru, spadající do závěru 18. století, lidové stavitelství ještě nezahrnují.

Obsah: Lidová slovesnost - lidové písně, balady, pohádky • Materiální kultura a český národopis • Lidové stavitelství a technická dokumentace staveb • Zemská jubilejní výstava v Praze • Česká chalupa na Zemské jubilejní výstavě • Přípravy Národopisné výstavy českoslovanské • Národopisná výstava českoslovanská v Praze • Dědina na národopisné výstavě česloslovanské • Stavby výstavní dědiny z Čech • Hospoda Na posledním groši • Stavby dědiny z Moravy, Slezska a Slovenska • Stavby výstavní dědiny z Valašska • Historické vesnice a nově zakládaná muzea • Interiéry muzejních staveb, bydlení a hospodaření •

Lidová slovesnost - lidové písně, balady, pohádky

Sbírky lidových písní, historických balad, přísloví, pohádek a pověstí, shromažďované velkými osobnostmi kulturních dějin našich národů, jako byli Dobrovský, Jungmann, Kollár, Šafařík, Čelakovský a později Erben, měly prokázat odvěkou existenci osobité národní poezie i vlastní národní kultury, srovnatelné s kulturou vyspělých evropských národů. V pohádkách, poezii a mýtech se hledala duše této kultury, duše národa (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str.6).

Materiální kultura a český národopis

O materiální stránku života lidu se národopis začal zajímat až v polovině 19. století. I v tomto případě stojí u zrodu tohoto zájmu velké osobnosti české kultury - Josef Mánes a Božena Němcová (/kráceno).

Lidové stavitelstvi a dokumentace staveb

Od vzniku oboru uběhlo nejméně sto let, než se jeho zájem obrátil k lidovému stavitelství. Pokud jde o technickou dokumentaci staveb, přední místu tu patří slovenskému architektu Dušanu Jurkovičovi (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str.6/kráceno).

Historie muzeí v přírodě spadá do závěru 19. století a rozvíjí se v prostředí lesnaté Skandinávie, charakterizované dřevěnou zástavbou podléhající snadnému zániku. V našem prostředí sehrávají při přípravě muzeí v přírodě důležitou roli velké pražské výstavy – Zemská jubilejní výstava a Národopisná výstava českoslovanská.

Zemská jubilejní výstava v Praze

Velmi významnou a doposud málo doceněnou roli při vzniku muzeí v přírodě sehrály velké výstavy, především výstavy světové a jubilejní (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 7). Na nich je prezentováno lidové stavitelství a také lidová tvorba mnohem progresivněji než ve vědě a v muzeích (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str.18).

Česká chalupa na Zemské jubilejní výstavě

Vše začalo na Zemské jubilejní výstavě, která se konala v roce 1891 v Praze. Pořadatelé tu dali vystavět "českou chalupu" a naplnili ji lidovými výšivkami. Šlo o velmi volnou a reprezentační rekonstrukci jizerského domu, o akci v duchu "českého svérázu", jehož představitelé programově usilovali o povýšení vybraných hodnot lidové kultury na kulturu národní (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str.5/změněn slovosled).

Ohlas "české chalupy" na výstavě byl veliký. Už v čase konání jubilejní výstavy vyvstala myšlenka uspořádat Národopisnou výstavu českoslovanskou.

Autorství ideje této výstavy přisuzujeme F. A. Šubertovi, řediteli Národního divadla v Praze. Jeho přičiněním se dne 28.července 1891 sešla ve velké zasedací síni staroměstské radnice řada vynikajících osobností české vědy a kultury a rozhodla o uspořádání výstavy. Dne 9. září téhož roku bylo vydáno provolání k českému národu, sepsané Eliškou Krásnohorskou (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str.18).

Přípravy Národopisné výstavy českoslovanské

Pražský výbor Výstavy poslal už koncem roku 1891 muzeím, obcím a především regionálním vlastivědným pracovníkům výzvu ke spolupráci a k zakládání krajinských výborů. Výsledek této iniciativy byl nečekaný. Ve třech následujících letech vzniklo více než dvě stě krajinských a místních výborů pro přípravu Národopisné výstavy v Praze.

Tak byl vytvořen základ k systematické vlastivědné práci (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 19). V letech 1892 až 1894 se v českých zemích konalo 180 místních národopisných výstav, setkaly se s velikým ohlasem a významně podepřely pozice české národní kultury (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 19).

Národopisná výstava českoslovanská v Praze

Samotná Národopisná výstava českoslovanská se konala v letních měsících roku 1895 a navštívily ji více než dva milióny návštěvníků. Stala se manifestací hospodářské a kulturní vyspělosti národa a svým převážně demokratickým charakterem se stala také demonstrací politickou. Patří k největším akcím české kultury 19. století (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str.20).

Dědina na Národopisné výstavě českoslovanské

Nejpřitažlivější a nejpozoruhodnější částí výstavy se stala "výstavní dědina". Emanuel Kolář, duše celé výstavy, vybral pro ni jedenáct typických staveb. Ve skutečnosti se jich tu však vystavělo nejméně dvakrát tolik (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 20).

Stavby výstavní dědiny z Čech

Druhé části návsi, shromažďující stavby z Čech, vévodil český mlýn s jedním složením, za ním stál statek z okolí Petrovic na Milevsku, chalupa od Jaroměře, velký statek z okolí Hlinska, chodské stavení od Domažlic a konečně pojizerský statek z okolí Turnova (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 21).

Hospoda Na posledním groši

Nejvěhlasnější stavbou celé "národopisné dědiny" se stala hospoda Na posledním groši, kde vyhrávala Pelárova kapela. K hostům této hospody patřili Mikoláš Aleš, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Ignát Hermann, V.V.Štech, Jaroslav Kvapil a další (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 21)

Stavby dědiny z Moravy, Slezska a Slovenska

Kolem návsi s dřevěným kostelíkem se z jedné strany postavil dům od Břeclavi i s vinným sklepem, dále horácký statek od Velkého Meziříčí, hanácký statek od Litovle, slezský statek opavský a vedle něj těšínská chalupa z Orlové, dále vesnická kovárna a z moravské a slezské architektury se přešlo na Slovensko, zastoupené usedlostí z Oravy a "gazdovstvím" z Čičman. Směrem k umělému rybníku stála ještě kopaničářská chalupa ze Starého Hrozenkova.

Stavby výstavní dědiny z Valašska

Samostatnou část výstavní dědiny tvořila valašská osada. Její počátky hledejme na Vsetíně a především u Dušana Jurkoviče. Prostudoval a dokumentoval mnoho valašských staveb a z nich potom vybral kolekci, na svou dobu velmi originální. Nenajdeme v ní ani fojtství, ani selský statek, ani honosnou církevní stavbu, ale chalupu z horské osady, se zdůrazněním tradičních výrobních technik (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 21).

Na valašskou osadu zbylo na pražském výstavišti relativně nevýhodné místo - "nehostinný pahorek", psalo se doslova. Valašským stavbám však plně vyhovovalo. Nakonec mezi nízkým smrčím stála salašnická koliba a košár, opodál skutečný milíř na dřevěné uhlí, z jezírka vytékal potůček k dokonalé valašské pile "jednošce", ale ještě před ní vtékala z něj voda do napajedla, do koryta z vydlabaného kmene. Při potůčku u pily našel svoje místo i kotel na pálení slivovice.

Po druhé straně osady stála "křiváčkárna", tedy kovárna, přizpůsobená výrobě "křiváků", primitivních nožů (kudel). Střed osady představovala chalupa "půlgruntového gazdy" z Horního Vsacka, s velkým dvorem, s hospodářskými stavebními (lit. 003: J.Štika - J. Langer, str. 21).

Historické vesnice a nově zakládaná muzea

Většina muzeí je však budována až mnohem později a často podmíněna negativními zásahy do krajiny (přehrady, těžba surovin atd.). Vedle muzeí nově zakládaných existují i muzea vzniklá z původní historické vesnice. Ta jsou zpravidla charakterizovaná převážně zděnou zástavbou, neumožňující transfer objektů.

Interiéry muzejních staveb, bydlení a hospodaření

V interiérech muzejních objektů jsou nainstalovány tématicky zaměřené sbírky dokládající způsob života a hospodaření venkovského obyvatelstva. V prostředí muzeí se pravidelně konají jarmarky, masopusty a další lidové slavnosti (MaČe)

---

---

Aktuální články

Sezónní stavby a hospodářství >>>

24.2.2011 Historické osídlení Beskyd s vyjímkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství rozptlýlená na svazích či náhorních planinách. Hospodářství jsou tvořena ...

 

Olejny - lisovny oleje >>>

18.2.2011 Olejna sloužila k výrobě oleje lisováním z lněného či konopného semene. Vedle tohoto mohly být lisovány rovněž bukvice nebo ...

Sušárny lnu a konopí - pazderny a konopice >>>

16.2.2011 Pazderna je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. V oblasti jižních Čech se vžil i výraz konopice, zatímco ...