Hliněné konstrukce

Konstrukční utváření hliněného zdiva na Hané se vyznačovalo proti jižnějším oblastem některými odlišnostmi. Vyskytoval se tu způsob "zdění" z tzv. válků - hliněných šišek nebo bochníků, které byly vlastně velkým smotkem slámy spojeným hliněnou kaší. Druhou možností byly pravidelné kvádrové "vepřovice" - tvárnice z hliněné mazaniny, sušené na větru. Třetí možný způsob - dusání hlíny, lépe hliněné mazaniny (hlína, řezanka, plevy) do bednění, se na Hané používal zřídka. Z hlíny se budovaly svislé nosné konstrukce většiny budov - pouze obytná místnost domu byl zpravidla roubená a toliko z vnějšku "obezděná" hlínou (lit. 001: Sv. Voděra, str. 89).

Hliněná mazanina se na Hané uplatňovala i na dělicích stěnách skladovacích komor v patře nebo v podkroví a na podlahách, z hlíny se prováděly i všechny povrchové úpravy – zejména omítky (lit. 001: Sv. Voděra, str. 89).

Dřevěné konstrukce

Používaly se zejména na vodorovné konstrukce ve formě povalových stropů nebo stropů trámových stropů se záklopem (lit. 001: Sv. Voděra, str. 89/změněn slovosled).

Cihelné konstrukce

Používání trvanlivého, páleného materiálu - cihel - se rozšiřuje koncem 19. století (lit. 001: Sv. Voděra, str. 89).