ZEMĚDĚLSKÉ USEDLOSTI STŘEDNÍCH ČECH

Umístění domu a uspořádání staveb v usedlosti

Základní skladebnou a hospodářskou jednotkou vesnice založené v nížinné poloze středních Čech je zemědělská usedlost. Usedlost tvoří dům a soubor hospodářských staveb sloužících různému účelu. Umístění těchto staveb na parcele i v rámci hospodářského dvora záleží na mnoha faktorech.

Obsah: Velké zemědělské usedlosti sedláků • Umístění domu na stavební parcele • Uspořádání hospodářských staveb kolem dvora •

Velké zemědělské usedlosti sedláků

Zemědělské usedlosti se vyznačují poměrně ustáleným funkčním využitím jednotlivých staveb nebo alespoň prostor, avšak jejich velikost a prostorová skladba je v rámci středočeského území značně rozmanitá. Důvodem je zejména velikost, tvar a umístění stavební parcely usedlosti ve vztahu k obdělávaným polnostem i veřejnému prostoru nejčastěji návesních charakteru. Přímo s tímto souvisí i sociální postavení stavebníka. Velké zemědělské usedlosti nejbohatších sedláků zaujímaly samozřejmě nejvýhodnější postavení. Pokud to umožňovala šířka a hloubka stavební parcely, byla snaha o pravidelné umístění domu i hospodářských staveb kolem hospodářského dvora.

Umístění domu na stavební parcele

Zcela rozhodující postavení v rámci uspořádání staveb na parcele zaujímalo umístění obytné stavby – přízemního nebo patrového domu. V prostředí středních Čech byl dům zpravidla orientován do veřejného prostoru svým užším, tj. štítovým průčelím. V důsledku tohoto vzniká charakteristické kolmé řazení staveb vůči veřejnému prostoru návesního nebo uličního charakteru, vycházející rovněž z obvyklé hloubkové parcelace. Zároveň byla u domu upřednostňována taková orientace vůči světovým stranám, aby vstupní podélné průčelí obrácené do prostoru hospodářského dvora bylo orientováno na jižní prosluněnou stranu.

Uspořádání hospodářských staveb kolem dvora

Důležité bylo rovněž umístění sýpky, stojící při veřejném prostoru přímo naproti podélné straně domu. Vůči veřejnému prostoru zaujímala sýpka štítové nebo okapové postavení (samozřejmě se vstupem z prostoru hospodářského dvora), přičemž mohla být vystavěna na téže stavební čáře jako dům nebo mírně posunutá směrem do návsi. Dům a sýpku nebo později budovaný výměnek spojovala ve středních Čechách i jinde ohradní zeď, vpředu uzavírající hospodářský dvůr. Vstup a vjezd do dvora zajišťovala v ohradní zdi provedená vstupní branka a vjezdová brána odpovídajících rozměrů.

Na obytnou část domu zpravidla navazovaly chlévy a stáje, vyznačující se stejně jako dům hloubkovou orientací na parcele obdélníkového tvaru. Další hospodářské stavby mohly být obdobným způsobem umístěny na protější straně dvora za objektem sýpky nebo pozdějšího výměnku. Vzadu byl hospodářský dvůr zprvu volně a později těsněji uzavírán stodolou. Volné uzavření je charakteristické pro starší stodoly spalného provedení, které z protipožárních důvodů stávaly samostatně vzadu v zahradě. Těsnější uzavření zadní části hospodářského dvora stavbou stodoly umožnila až její nespalná konstrukce včetně střešní krytiny.

Autor textu a fotky ke kapitole
Střední Čechy - zemědělské usedlosti © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...