MATERIÁL A KONSTRUKCE STAVEB

Jeseníky

V hornaté oblasti Jeseníků dosáhl vývoj lidové architektury podobných forem jako v sousedních Orlických horách. Poněkud výraznější je tu jen podíl zděné stavby, která však většinou zachovává starší uspořádání staveb dřevěných, včetně ponechání bedněného štítu. Charakteristickou krytinou zdejších vesnických staveb je šedomodrá břidlice (lit. 001: Sv. Voděra, str. 80).

Beskydy

Všechny volně seskupené objekty v usedlosti (dům, chlév, stodola, kůlna atd.) jsou roubené, z kamenného lomového zdiva jsou jen podezdívky a sklípek (lit. 001: Sv. Voděra, str. 90).

V severovýchodní, slezské, oblasti Beskyd má utváření roubeného obytného domu některé odlišné znaky. Stěny bývají roubené z výjimečně mohutných trámů, často i nehraněných (lit. 001: Sv. Voděra, str. 90). Zvlášť výrazné byly sruby z mohutných kuláčů, v některých odlehlých místech ještě ve 20. století s dymnými („kurnými“) jizbami („kurloky“ v Bukovci u Jablunkova) (lit. 011: J. Škabrada, str. 190/kráceno).

Opavsko

Ve východnějším Opavsku se stavěly domy většinou zděné (nebo alespoň z vepřovic). V rámci této stavební vlny však se postavilo ještě v 19. století mnoho roubených a hlínou omazaných špýcharů s trámovým klenutím, jejichž zbytky patří k největším zdejším stavebním pozoruhodnostem. Běžnou krytinou je břidlice z Jeseníků (lit. 001: Sv. Voděra, str. 80).