RADIÁLNÍ LÁNOVÉ VESNICE

Vesnice vrcholného středověku

Vesnice radiálního půdorysného uspořádání obecně převažují v zalesněném terénu, který byl právě z důvodu založení sídla v období vrcholně středověké kolonizace odlesněn. Radiální vesnici tvoří centrální návesní prostor obklopený po obvodě jednotlivými zemědělskými usedlostmi, za kterými následují dostředně uspořádané lánové pozemky. Úzké a protáhlé pozemky jsou zpravidla ukončené až na hranici "původního" lesa, ve kterém byla vesnice vytyčena. Stejně jako v případě ostatních vesnic vrcholného středověku se do dnešních dob zachovala pouze více či méně narušená půdorysná struktura, zatímco dochovaný stavební fond je až na vyjímky nepoměrně mladšího data. V důsledku rušení mezí a scelování pozemků bývá navíc značně narušena i původní radiální parcelace, mnohdy čitelná již jen ze starších leteckých snímků nebo historických map. Na založení v lese často upomíná i bohatý rejstřík jmen, příznačných pro vesnice radiálního půdorysného uspořádání (MaČe).

Obsah: Radiální vesnice - náves, zemědělské usedlosti s pozemky a les • Jmenný rejstřík vesnic radiálního založení •

Radiální vesnice - náves, usedlosti s pozemky a les

Současné uplatnění jednoduchého lánového principu parcelace obdělávaných pozemků a vytvoření přehledného a relativně uzavřeného návesního prostoru umožňovalo jednoduché radiální, tj. paprsčité schéma uspořádání usedlostí. Vedle těchto zemědělských usedlostí soustředěných kolem návesního prostoru více či méně pravidelného mnohoúhelníkového nebo téměř kruhového půdorysu je dostředné uspořádání patrné především na původním rozdělení pozemkové držby. Pozemky příslušející jednotlivým usedlostem se vyznačují téměř klínovým tvarem, přičemž pomyslný střed těchto lánových pruhů je právě uprostřed návesního prostoru. Je rovněž zřejmé, že půdorysné schéma radiální vesnice bylo možné relativně snadno vytyčit i v obtížných podmínkách, tzn. v nepřehledných až neprůchodných místech, zejména v lese (lit. 011: J. Škabrada, str. AA/doplněno o text šedé barvy).

Jmenný rejstřík vesnic radiální založení

Není proto náhodou, že toto radiální půdorysné schéma nalézáme často u obcí, v jejichž názvu se zachoval náznak jejich zakládání v zalesněném místě, tedy zejména vesnic nesoucích název Žďár. Tento název upomíná na vypalování lesa při prvotním uvolňování a kultivaci plochy pro samotnou vesnici a obdělávané plochy polí, luk a pastvin (lit. 011: J. Škabrada, str. AA).

Dalším příkladem radiálního založení vesnice je například obec Pustá Proseč, jejíž název napovídá, že obec vznikla vymýcením části lesa. Stalo se tak v místě vhodném pro založení vesnice z hlediska konfigurace terénu (mírné svahy s jižní orientací), kvality půdy a přítomnosti vodního zdroje. Přívlastek Pustá je pozdějšího data a jeho význam je více než zřejmý (MaČe).